Čtvrtá kniha Mojžíšova zvaná NUMERI

Num 1:1 Prvního dne druhého měsíce druhého roku po jejich odchodu z Egypta promluvil Hospodin k Mojžíšovi na poušti Sinaj ve Stanu setkávání: 
Num 1:2 "Sečtěte celou izraelskou obec podle jejich rodů a otcovských domů; pořiďte jmenný seznam všech mužů. 
Num 1:3 Ty a Áron započtete do jejich oddílů všechny bojeschopné v Izraeli od dvaceti let výše. 
Num 1:4 Z každého pokolení vám bude pomáhat jeden muž, který je hlavou svého otcovského domu. 
Num 1:5 A toto jsou jména mužů, kteří vám budou stát po boku: z Rubena: Elicur, syn Šedeurův, 
Num 1:6 ze Šimeona: Šelumiel, syn Curišadajův, 
Num 1:7 z Judy: Nachšon, syn Aminadabův, 
Num 1:8 z Isachara: Netaneel, syn Cuarův, 
Num 1:9 ze Zabulona: Eliab, syn Chelonův, 
Num 1:10 z Josefových synů: z Efraima: Elišama, syn Amihudův, z Manasese: Gamaliel, syn Pedacurův, 
Num 1:11 z Benjamína: Abidan, syn Gideoniho, 
Num 1:12 z Dana: Achiezer, syn Amišadajův, 
Num 1:13 z Ašera: Pagiel, syn Okranův, 
Num 1:14 z Gáda: Eljasaf, syn Deuelův, 
Num 1:15 z Neftalíma: Achira, syn Enanův." 
Num 1:16 To jsou členové sněmu, vůdcové svých otcovských pokolení, náčelníci izraelských tisíců. 
Num 1:17 Mojžíš s Áronem tedy vzali jmenované muže 
Num 1:18 a prvního dne druhého měsíce shromáždili celou obec ke sčítání podle jejich rodů a otcovských domů. Všichni od dvaceti let výše byli jednotlivě zahrnuti do jmenného seznamu, 
Num 1:19 jak Mojžíšovi přikázal Hospodin. Tak je na poušti Sinaj sečetl. 
Num 1:20 A tolik jich bylo: Synové Izraelova prvorozeného Rubena podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů, uvedení ve jmenném seznamu všech bojeschopných mužů od dvaceti let výše: 
Num 1:21 pokolení Ruben čítalo 46 500 mužů. 
Num 1:22 Synové Šimeona podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů, uvedení ve jmenném seznamu všech bojeschopných mužů od dvaceti let výše: 
Num 1:23 pokolení Šimeon čítalo 59 300 mužů. 
Num 1:24 Synové Gáda podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů ve jmenném seznamu, všichni bojeschopní od dvaceti let výše: 
Num 1:25 pokolení Gád čítalo 45 650 mužů. 
Num 1:26 Synové Judy podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů ve jmenném seznamu, všichni bojeschopní od dvaceti let výše: 
Num 1:27 pokolení Juda čítalo 74 600 mužů. 
Num 1:28 Synové Isachara podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů ve jmenném seznamu, všichni bojeschopní od dvaceti let výše: 
Num 1:29 pokolení Isachar čítalo 54 400 mužů. 
Num 1:30 Synové Zabulona podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů ve jmenném seznamu, všichni bojeschopní od dvaceti let výše: 
Num 1:31 pokolení Zabulon čítalo 57 400 mužů. 
Num 1:32 Synové Josefovi: Synové Efraimovi podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů ve jmenném seznamu, všichni bojeschopní od dvaceti let výše: 
Num 1:33 pokolení Efraim čítalo 40 500 mužů. 
Num 1:34 Synové Manasesovi podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů ve jmenném seznamu, všichni bojeschopní od dvaceti let výše: 
Num 1:35 pokolení Manases čítalo 32 200 mužů. 
Num 1:36 Synové Benjamínovi podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů ve jmenném seznamu, všichni bojeschopní od dvaceti let výše: 
Num 1:37 pokolení Benjamín čítalo 35 400 mužů. 
Num 1:38 Synové Danovi podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů ve jmenném seznamu, všichni bojeschopní od dvaceti let výše: 
Num 1:39 pokolení Dan čítalo 62 700 mužů. 
Num 1:40 Synové Ašerovi podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů ve jmenném seznamu, všichni bojeschopní od dvaceti let výše: 
Num 1:41 pokolení Ašer čítalo 41 500 mužů. 
Num 1:42 Synové Neftalímovi podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů ve jmenném seznamu, všichni bojeschopní od dvaceti let výše: 
Num 1:43 pokolení Neftalí čítalo 53 400 mužů. 
Num 1:44 Toto jsou počty těch, jež sečetl Mojžíš, Áron a dvanáct izraelských vůdců, po jednom z každého otcovského domu. 
Num 1:45 Celkový počet všech bojeschopných Izraelitů od dvaceti let výše, započtených podle jejich otcovských domů: 
Num 1:46 603 550 mužů. 
Num 1:47 Mezi ně však nebyli podle svých otcovských pokolení započteni levítové. 
Num 1:48 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 1:49 "Pokolení Levi nesčítej, nezahrnuj je do počtu synů Izraele. 
Num 1:50 Levítům svěříš Příbytek svědectví, veškeré jeho vybavení i vše, co k němu náleží. Oni budou Příbytek s veškerým jeho vybavením nosit, budou při něm sloužit a kolem Příbytku budou tábořit. 
Num 1:51 Když se bude Příbytek chystat na cestu, levítové jej složí; když se bude Příbytek chystat k táboření, levítové jej vztyčí. Nepovolaný, jenž by se přiblížil, však zemře. 
Num 1:52 Synové Izraele budou tábořit po svých uskupeních, každý při svém praporu, po svých oddílech. 
Num 1:53 Levítové však budou tábořit kolem Příbytku svědectví, aby obec synů Izraele nestihl hrozný hněv; proto budou levítové držet stráž u Příbytku svědectví." 
Num 1:54 A synové Izraele udělali všechno přesně tak, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal. 

Num 2:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: 
Num 2:2 "Ať synové Izraele táboří každý při svém praporu, pod korouhví svých otcovských domů; ať táboří vpovzdálí okolo Stanu setkávání. 
Num 2:3 Vepředu, na východě, táboří po svých oddílech prapor Judova uskupení: vůdce Judových synů Nachšon, syn Aminadabův, 
Num 2:4 a jeho vojsko o počtu 74 600 mužů. 
Num 2:5 Vedle něj táboří pokolení Isachar: vůdce Isacharových synů Netaneel, syn Cuarův, 
Num 2:6 a jeho vojsko o počtu 54 400 mužů. 
Num 2:7 Dále pokolení Zabulon: vůdce Zabulonových synů Eliab, syn Chelonův, 
Num 2:8 a jeho vojsko o počtu 57 400 mužů. 
Num 2:9 Celkem v oddílech Judova uskupení: 186 400 mužů. Ti potáhnou první. 
Num 2:10 Na jihu táboří po svých oddílech prapor Rubenova uskupení: vůdce Rubenových synů Elicur, syn Šedeurův, 
Num 2:11 a jeho vojsko o počtu 46 500 mužů. 
Num 2:12 Vedle něj táboří pokolení Šimeon: vůdce Šimeonových synů Šelumiel, syn Curi-šadajův, 
Num 2:13 a jeho vojsko o počtu 59 300 mužů. 
Num 2:14 Dále pokolení Gád: vůdce Gádových synů Eljasaf, syn Reuelův, 
Num 2:15 a jeho vojsko o počtu 45 650 mužů. 
Num 2:16 Celkem v oddílech Rubenova uskupení: 151 450 mužů. Ti potáhnou druzí. 
Num 2:17 Uprostřed všech uskupení potáhne Stan setkávání s uskupením levítů. Jak táboří, tak potáhnou; každý na svém místě při svém praporu. 
Num 2:18 Na západě táboří po svých oddílech prapor Efraimova uskupení: vůdce Efraimových synů Elišama, syn Amihudův, 
Num 2:19 a jeho vojsko o počtu 40 500 mužů. 
Num 2:20 Vedle něj pokolení Manases: vůdce Manasesových synů Gamaliel, syn Pedacurův, 
Num 2:21 a jeho vojsko o počtu 32 200 mužů. 
Num 2:22 Dále pokolení Benjamín: vůdce Benjamínových synů Abidan, syn Gideoniho, 
Num 2:23 a jeho vojsko o počtu 35 400 mužů. 
Num 2:24 Celkem v oddílech Efraimova uskupení: 108 100 mužů. Ti potáhnou třetí. 
Num 2:25 Na severu táboří po svých oddílech prapor Danova uskupení: vůdce Danových synů Achiezer, syn Amišadajův, 
Num 2:26 a jeho vojsko o počtu 62 700 mužů. 
Num 2:27 Vedle něj táboří pokolení Ašer: vůdce Ašerových synů Pagiel, syn Okranův, 
Num 2:28 a jeho vojsko o počtu 41 500 mužů. 
Num 2:29 Dále pokolení Neftalí: vůdce Neftalímových synů Achira, syn Enanův, 
Num 2:30 a jeho vojsko o počtu 53 400 mužů. 
Num 2:31 Celkem v oddílech Danova uskupení: 157 600 mužů. Ti potáhnou po svých praporech jako poslední." 
Num 2:32 Toto je součet synů Izraele podle jejich otcovských domů. Celkem jich v oddílech všech uskupení bylo 603 550 mužů. 
Num 2:33 Podle Hospodinova příkazu Mojžíšovi však s ostatními Izraelity nebyli sečteni Levítové. 
Num 2:34 Synové Izraele udělali všechno přesně tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi: tak tábořili po svých praporech a tak táhli, každý podle svých rodů při domě svých otců. 

Num 3:1 Toto je příběh Árona a Mojžíše v době, kdy Hospodin mluvil s Mojžíšem na hoře Sinaj. 
Num 3:2 A toto jsou jména Áronových synů: prvorozený Nádab, dále Abihu, Eleazar a Itamar; 
Num 3:3 to jsou jména Áronových synů, pomazaných kněží pověřených ke kněžské službě. 
Num 3:4 Nádab a Abihu však bezdětní zemřeli před Hospodinem, když na poušti Sinaj před Hospodinem obětovali nepatřičný oheň. Proto spolu se svým otcem Áronem konali kněžskou službu Eleazar a Itamar. 
Num 3:5 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 3:6 "Přiveď pokolení Levi a postav je před kněze Árona, aby mu pomáhali. 
Num 3:7 Svou službou při Příbytku budou plnit jeho povinnost i povinnost celé obce vůči Stanu setkávání. 
Num 3:8 Budou také pečovat o veškeré náčiní Stanu setkávání a službou při Příbytku budou plnit povinnost synů Izraele. 
Num 3:9 Odevzdej tedy levíty Áronovi a jeho synům, ať mu jsou z řad Izraelitů zcela odevzdáni. 
Num 3:10 Árona a jeho syny pověříš, aby zachovávali své kněžství. Nepovolaný, jenž by se přiblížil, však zemře." 
Num 3:11 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 3:12 "Hle, já jsem si namísto všech prvorozených, kteří mezi Izraelci otvírají lůno, vybral z řad synů Izraele levíty. Levítové jsou tedy moji, 
Num 3:13 neboť všichni prvorození jsou moji. V den, kdy jsem pobil všechny prvorozené v Egyptě, jsem zasvětil všechny prvorozené v Izraeli, jak lidi, tak zvířata, sobě. Jsou moji. Já jsem Hospodin." 
Num 3:14 Hospodin promluvil k Mojžíšovi na poušti Sinaj: 
Num 3:15 "Sečti Leviho syny podle jejich otcovských domů a rodů; sečti všechny muže od stáří jednoho měsíce." 
Num 3:16 Mojžíš je tedy podle Hospodinova rozkazu sečetl, jak mu bylo přikázáno. 
Num 3:17 Toto jsou Leviho synové, jmenovitě: Geršon, Kehat a Merari. 
Num 3:18 Toto jsou jména Geršonových synů po jejich rodech: Libni a Šimei. 
Num 3:19 Kehatovi synové po svých rodech: Amram, Jishar, Hebron a Uziel. 
Num 3:20 Synové Merariho po svých rodech: Machli a Muši. Toto jsou levítské rody podle svých otcovských domů. 
Num 3:21 Z Geršona vzešel rod libnijský a šimeiský; to jsou geršonské rody. 
Num 3:22 Podle seznamu čítaly 7 500 mužů starších jednoho měsíce. 
Num 3:23 Geršonské rody tábořily za Příbytkem, na západní straně. 
Num 3:24 Vůdcem geršonského otcovského domu byl Eljasaf, syn Laelův. 
Num 3:25 Geršonovi synové dostali ve Stanu setkávání do opatrování Příbytek, stan, jeho pokrývku, závěs ke vchodu do Stanu setkávání, 
Num 3:26 zástěny nádvoří, závěs pro vchod do nádvoří, které je kolem Příbytku a oltáře, jeho lana, a to se vší příslušnou službou. 
Num 3:27 Z Kehata vzešel rod amramský, jisharský, hebronský a uzielský; to jsou kehatské rody. 
Num 3:28 Čítaly celkem 8 600 mužů starších jednoho měsíce. Ti měli na starost svatyni. 
Num 3:29 Rody Kehatových synů tábořily na jižní straně Příbytku. 
Num 3:30 Vůdcem otcovského domu kehatských rodů byl Elicafan, syn Uzielův. 
Num 3:31 Dostali do opatrování Truhlu, stůl, svícen, oltáře, vybavení svatyně, jež používali ke službě, a závěs, a to se vší příslušnou službou. 
Num 3:32 Vůdcem levítských vůdců byl Eleazar, syn kněze Árona; jemu byli svěřeni ti, kdo plní povinnost vůči svatyni. 
Num 3:33 Z Merariho vzešel rod machlijský a mušijský; to jsou merarijské rody. 
Num 3:34 Podle seznamu čítaly 6 200 mužů starších jednoho měsíce. 
Num 3:35 Vůdcem otcovského domu merarijských rodů byl Curiel, syn Abichajilův. Tábořili na severní straně Příbytku. 
Num 3:36 Synům Merariho byly do opatrování svěřeny desky Příbytku, jejich svlaky, sloupy, patky a veškeré náčiní k nim, a to se vší příslušnou službou. 
Num 3:37 Dále sloupy okolo nádvoří, jejich patky a kolíky s jejich lany. 
Num 3:38 Vepředu, na východě tábořili před Příbytkem, totiž před Stanem setkávání, Mojžíš, Áron a jeho synové. Drželi za syny Izraele stráž před svatyní. Nepovolaný, jenž by se přiblížil, však měl zemřít. 
Num 3:39 Levíté, jež Mojžíš s Áronem podle Hospodinova rozkazu sečetl po jejich rodech, čítali celkem 22 000 mužů starších jednoho měsíce. 
Num 3:40 Hospodin řekl Mojžíšovi: "Sečti mezi syny Izraele všechny prvorozené muže starší jednoho měsíce a pořiď jejich jmenný seznam. 
Num 3:41 Namísto všech prvorozených synů Izraele pak pro mne vezmeš levíty. Já jsem Hospodin. Namísto všeho prvorozeného dobytka synů Izraele vezmeš dobytek levítů." 
Num 3:42 Mojžíš tedy podle Hospodinova příkazu sečetl všechny prvorozené syny Izraele. 
Num 3:43 Všech prvorozených starších jednoho měsíce bylo na jmenném seznamu 22 273. 
Num 3:44 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 3:45 "Vezmi levíty namísto všech prvorozených mezi syny Izraele a dobytek levítů namísto jejich dobytka, neboť levítové jsou moji. Já jsem Hospodin. 
Num 3:46 A jako výplatné za těch 273 prvorozených synů Izraele, kteří převyšují počet levítů, 
Num 3:47 vybereš po 5 šekelech za hlavu (měřeno podle šekelu svatyně; šekel je 20 ger). 
Num 3:48 To stříbro pak dáš Áronovi a jeho synům jako výplatné za ty, kdo převyšují jejich počet." 
Num 3:49 A tak Mojžíš vybral výplatné stříbro za ty, kdo převyšovali počet mužů vykoupených levíty. 
Num 3:50 Vybral za prvorozené syny Izraele 1 365 šekelů stříbra (měřeno podle šekelu svatyně). 
Num 3:51 Podle Hospodinova rozkazu pak Mojžíš předal výplatné stříbro Áronovi a jeho synům, jak mu Hospodin přikázal. 

Num 4:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: 
Num 4:2 "Sečti Kehatovy syny z řad synů Leviho podle jejich rodů a otcovských domů. 
Num 4:3 Započti každého ve věku od třiceti do padesáti let, kdo je schopen služby, aby pracoval na díle při Stanu setkávání. 
Num 4:4 Toto bude služba Kehatových synů ve Stanu setkávání: nejsvětější věci. 
Num 4:5 Než tábor potáhne dál, vstoupí Áron se svými syny dovnitř, sejmou zastírající oponu a tou přikryjí Truhlu svědectví. 
Num 4:6 Na ni pak položí přikrývku z jemně vydělaných kožek a navrch rozprostřou přehoz, celý z modré látky, a provléknou tyče. 
Num 4:7 Potom prostřou přehoz z modré látky na stole chlebů předložení a na něj rozloží mísy, naběračky, misky a konvice pro úlitby; každodenní chléb na stole zůstane. 
Num 4:8 Na to vše pak rozprostřou přehoz z šarlatové látky, přikryjí ho pokrývkou z jemně vydělaných kožek a provléknou tyče. 
Num 4:9 Potom vezmou přehoz z modré látky, přikryjí svícen k svícení i s jeho kahany, kleštěmi, pánvicemi na uhlí a veškerými nádobami na olej, jichž se užívá k jeho obsluze, 
Num 4:10 zabalí jej i s jeho veškerým náčiním do pokrývky z jemně vydělaných kožek a položí na nosítka. 
Num 4:11 Také na zlatý oltář prostřou přehoz z modré látky, přikryjí ho a provléknou tyče. 
Num 4:12 Potom vezmou veškeré služebné náčiní, jež se používá ke službě ve svatyni, zabalí je do přehozu z modré látky, přikryjí je pokrývkou z jemně vydělaných kožek a položí na nosítka. 
Num 4:13 Pak vyberou z oltáře popel, prostřou na oltáři přehoz z purpurové látky 
Num 4:14 a na něj položí veškeré oltářní náčiní, jež používají k jeho obsluze - pánvice na uhlí, vidlice, lopaty a obětní misky - všechno oltářní náčiní. Přes ně rozprostřou přikrývku z jemně vydělaných kožek a provléknou tyče. 
Num 4:15 Poté, co Áron se svými syny dokončí přikrývání svatých věcí a veškerého vybavení svatyně, než tábor potáhne dál, teprve tehdy přijdou Kehatovi synové, aby to nesli. Svatých věcí se nedotknou, aby nezemřeli. Toto je břemeno Kehatových synů při Stanu setkávání. 
Num 4:16 Eleazarovi, synu kněze Árona, pak bude svěřen olej ke svícení, kadidlo z vonných látek, každodenní moučná oběť a olej pomazání. Bude mít dozor nad celým Příbytkem a nade vším, co je v něm - nad svatými věcmi i jejich příslušenstvím." 
Num 4:17 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: 
Num 4:18 "Nedopustíte, aby byl kmen kehatských rodů vyloučen z řad levítů. 
Num 4:19 Aby zůstali naživu a nezemřeli, když přistupují k nejsvětějším věcem, naložíte s nimi takto: přijde Áron a jeho synové a každému z nich určí jeho službu a jeho břemeno. 
Num 4:20 Oni sami však nesmí vejít a zahlédnout, jak jsou baleny svaté věci, aby nezemřeli." 
Num 4:21 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 4:22 "Sečti také Geršonovy syny podle jejich otcovských domů a rodů. 
Num 4:23 Sečti ve věku od třiceti do padesáti let každého, kdo je schopen nastoupit službu, aby konal práci při Stanu setkávání. 
Num 4:24 Toto bude služba geršonských rodů, jejich úkoly a břemena: 
Num 4:25 Budou nosit plachty a houně Příbytku, Stan setkávání, jeho pokrývku, závěs ke vchodu do Stanu setkávání, 
Num 4:26 zástěny nádvoří, závěs pro vchod do brány nádvoří, které je kolem Příbytku a oltáře, jejich lana a veškeré příslušenství k jejich službě. A budou konat službu ve všem, co jim bylo uloženo. 
Num 4:27 Veškerá služba Geršonových synů se bude dít podle rozkazů Árona a jeho synů - to platí pro všechna jejich břemena a pro všechnu jejich službu. Všechna jejich břemena svěříte do jejich opatrování. 
Num 4:28 To bude služba geršonských rodů při Stanu setkávání a jejich zodpovědnost pod vedením Itamara, syna kněze Árona." 
Num 4:29 "Syny Merariho rovněž sečti podle jejich rodů a otcovských domů. 
Num 4:30 Sečti ve věku od třiceti do padesáti let každého, kdo je schopen nastoupit službu, aby konal práci při Stanu setkávání. 
Num 4:31 A toto je při veškeré jejich službě při Stanu setkávání jejich zodpovědnost za břemena: desky Příbytku, jejich svlaky, sloupy, patky, 
Num 4:32 dále sloupy okolo nádvoří, jejich patky a kolíky s jejich lany a veškerým jejich náčiním, a to se vší příslušnou službou. 
Num 4:33 To bude služba merarijských rodů při veškeré jejich práci při Stanu setkávání pod vedením Itamara, syna kněze Árona." 
Num 4:34 Mojžíš tedy s Áronem a s představenými obce sečetl Kehatovy syny podle jejich rodů a otcovských domů. 
Num 4:35 Započítal ve věku od třiceti do padesáti let každého, kdo byl schopen služby při Stanu setkávání, 
Num 4:36 a bylo jich po jejich rodech započteno 2 750. 
Num 4:37 Toto je součet kehatských rodů, součet všech sloužících při Stanu setkávání, jež Mojžíš s Áronem sečetl podle Hospodinova rozkazu vydaného Mojžíšem. 
Num 4:38 Rovněž Geršonovi synové byli sečteni podle svých rodů a otcovských domů: 
Num 4:39 Ve věku od třiceti do padesáti let byl započten každý, kdo byl schopen služby při Stanu setkávání. 
Num 4:40 Jejich součet po jejich rodech a otcovských domech činil 2 630. 
Num 4:41 Toto je součet geršonských rodů, součet všech sloužících při Stanu setkávání, jež Mojžíš s Áronem sečetl podle Hospodinova rozkazu. 
Num 4:42 Také merarijské rody byly sečteny podle svých rodů a otcovských domů: 
Num 4:43 Ve věku od třiceti do padesáti let byl započten každý, kdo byl schopen služby při Stanu setkávání. 
Num 4:44 Jejich součet po jejich rodech a otcovských domech činil 3 200. 
Num 4:45 Toto je součet merarijských rodů, jež Mojžíš s Áronem sečetl podle Hospodinova rozkazu vydaného Mojžíšem. 
Num 4:46 Mojžíš s Áronem a s vůdci Izraele sečetl všechny Levíty podle jejich rodů a otcovských domů, 
Num 4:47 všech, kdo byli ve věku od třiceti do padesáti let schopni díla služby při Stanu setkávání a díla nošení břemen. 
Num 4:48 Jejich celkový počet byl 8 580. 
Num 4:49 Podle Hospodinova rozkazu vydaného Mojžíšem byla každému z nich určena jeho služba a jeho břemeno. A tak byli sečteni, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal. 

Num 5:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 5:2 "Přikaž synům Izraele, ať z tábora vykáží každého malomocného, každého trpícího výtokem a každého, kdo se poskvrnil při mrtvém. 
Num 5:3 Vykažte jak muže, tak ženu, vykažte je z tábora ven, aby neposkvrnili tábor těch, mezi nimiž přebývám já sám." 
Num 5:4 Synové Izraele tak tedy učinili a vykázali je z tábora ven přesně tak, jak Hospodin pověděl Mojžíšovi. 
Num 5:5 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 5:6 "Mluv k synům Izraele: Když se muž nebo žena dopustí kteréhokoli hříchu vůči člověku a tak se zpronevěří Hospodinu, takový člověk se provinil. 
Num 5:7 Vyzná tedy svůj hřích, jehož se dopustil, nahradí škodu v plné výši, přidá ještě pětinu navíc a odevzdá to tomu, vůči komu se provinil. 
Num 5:8 Kdyby dotyčný neměl ani příbuzného, jemuž by se nahradila škoda, bude odškodnění odevzdáno Hospodinu pro kněze, a to kromě berana, jímž se za něj vykoná obřad smíření. 
Num 5:9 Ze všech svatých darů, jež mu synové Izraele přinesou, připadne vždy obětní příspěvek knězi. 
Num 5:10 Svaté dary od kohokoli patří jemu, ale co kdo dá knězi, patří knězi." 
Num 5:11 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 5:12 "Mluv k synům Izraele: Kdyby se od někoho odchýlila manželka a byla mu nevěrná, 
Num 5:13 kdyby s ní spal jiný muž a kdyby s ní bez vědomí jejího manžela obcoval, takže by se v tajnosti poskvrnila beze svědků a nepřistižena, učiníte toto: 
Num 5:14 Zmocní-li se muže žárlivost vůči jeho manželce, ať už se skutečně poskvrnila, či nikoliv, 
Num 5:15 přivede ji ke knězi a přinese za ni jako oběť desetinu efy ječné mouky. Nepolije ji olejem a nepoloží na ni kadidlo, neboť je to moučná oběť žárlivosti, moučná oběť připomínky, připomínající vinu. 
Num 5:16 Kněz ji pak vezme a postaví ji před Hospodina. 
Num 5:17 Kněz nabere do hliněné nádoby svatou vodu, vezme trochu prachu z podlahy Příbytku a hodí jej do té vody. 
Num 5:18 Když tu ženu postaví před Hospodina, rozpustí jí vlasy a do rukou jí vloží moučnou oběť připomínky, jež je moučnou obětí žárlivosti. Kněz pak bude mít v ruce hořkou vodu prokletí 
Num 5:19 a bude ženu zapřísahat: ‚Jestliže s tebou žádný muž nespal a neodchýlila ses od svého manžela k nečistotě, buď zproštěna účinku této hořké vody prokletí. 
Num 5:20 Jestliže ses však od svého manžela odchýlila a poskvrnila ses, když s tebou obcoval jiný muž než tvůj manžel' - 
Num 5:21 tehdy kněz bude tu ženu zapřísahat přísežnou kletbou a řekne jí - ‚pak ať tě Hospodin uprostřed tvého lidu učiní kletbou a zlořečením. Ať dopustí, aby tvůj klín zvadl a tvé lůno oteklo. 
Num 5:22 Ať tato hořká voda prokletí vnikne do tvých útrob, aby tvé lůno oteklo a tvůj klín zvadl!' A žena odpoví: ‚Amen, amen!' 
Num 5:23 Kněz pak tyto kletby napíše na pergamen a spláchne je do hořké vody. 
Num 5:24 Hořkou vodu prokletí dá té ženě vypít, aby se v ní obrátila v hořkost. 
Num 5:25 Potom kněz vezme z její ruky moučnou oběť žárlivosti, nabídne ji Hospodinu a přinese ji k oltáři. 
Num 5:26 Vezme z té moučné oběti do hrsti památeční díl a nechá jej dýmat na oltáři. Potom dá ženě vypít tu vodu. 
Num 5:27 Pokud se poskvrnila a dopustila se vůči svému manželu nevěry, voda prokletí v ní zhořkne, její lůno oteče a její klín zvadne, a tak se ta žena stane ve svém lidu kletbou. 
Num 5:28 Pokud se však neposkvrnila a je čistá, bude zproštěna nařčení a bude moci počít dítě. 
Num 5:29 Toto je zákon žárlivosti. Platí v případech, kdy se žena odchýlila od svého manžela a tak se poskvrnila, 
Num 5:30 nebo když se muže zmocní žárlivost vůči jeho manželce. Postaví ji před Hospodina a kněz při ní vykoná vše podle tohoto předpisu. 
Num 5:31 Manžel bude prost viny, žena však svou vinu ponese." 

Num 6:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 6:2 "Mluv k synům Izraele: Když se muž nebo žena rozhodne složit zvláštní nazirský slib, aby se zasvětil Hospodinu, 
Num 6:3 bude se zdržovat vína i opojného nápoje; nenapije se octu z vína ani octu z opojného nápoje, nenapije se žádné šťávy z hroznů, a nebude jíst hrozny, ať už čerstvé nebo sušené. 
Num 6:4 Po celou dobu svého zasvěcení neokusí nic pocházejícího z vinného kmene, od zrnka až po slupku. 
Num 6:5 Po celou dobu jeho nazirského slibu se jeho hlavy nedotkne břitva. Dokud nevyprší doba jeho oddělení pro Hospodina, bude svatý; vlasy na hlavě si nechá volně růst. 
Num 6:6 Po všechny dny svého zasvěcení Hospodinu se nepřiblíží k mrtvému. 
Num 6:7 Neposkvrní se ani při svém otci, matce, bratru ani sestře, kdyby zemřeli, neboť má na hlavě znak zasvěcení svému Bohu. 
Num 6:8 Po všechny dny svého zasvěcení bude svatý Hospodinu. 
Num 6:9 Kdyby však v jeho blízkosti někdo zemřel náhlou smrtí a tak poskvrnil znak zasvěcení na jeho hlavě, oholí si hlavu v den svého očišťování; oholí si ji v sedmý den. 
Num 6:10 Osmého dne pak přinese knězi ke vchodu do Stanu setkávání dvě hrdličky nebo dvě holoubata 
Num 6:11 a kněz přinese jedno jako oběť za hřích a druhé jako zápalnou oběť. Tak za něj vykoná obřad smíření, neboť se prohřešil při mrtvém. Toho dne znovu posvětí svou hlavu 
Num 6:12 a všechny dny svého nazirství zasvětí Hospodinu. Přinese ročního beránka jako oběť odškodnění a předchozí dny se zruší, neboť poskvrnil své nazirství. 
Num 6:13 A toto je zákon ohledně nazira: V den, kdy vyprší doba jeho zasvěcení, bude přiveden ke vchodu do Stanu setkávání 
Num 6:14 a bude obětovat svůj dar Hospodinu: jednoho ročního beránka bez vady jako zápalnou oběť, jednu roční ovečku bez vady jako oběť za hřích a jednoho berana bez vady jako pokojnou oběť, 
Num 6:15 dále koš nekvašeného pečiva z bílé mouky, bochánky zadělané olejem, nekvašené placky pomazané olejem a s nimi patřičné moučné oběti a úlitby. 
Num 6:16 Kněz to přinese před Hospodina a vykoná nazirovu oběť za hřích a jeho zápalnou oběť. 
Num 6:17 Berana pak připraví jako pokojnou oběť Hospodinu spolu s košem nekvašeného pečiva a vykoná jeho moučnou oběť a jeho úlitbu. 
Num 6:18 Nazir si pak u vchodu do Stanu setkávání oholí vlasy, znamení svého nazirského zasvěcení, vezme je a vloží do ohně pod pokojnou obětí. 
Num 6:19 Kněz vezme z onoho berana vařené plece, z koše vezme jeden nekvašený bochánek a jednu nekvašenou placku a poté, co si nazir oholí znamení svého zasvěcení, vloží to vše do jeho dlaní. 
Num 6:20 Kněz to pak zvedáním nabídne Hospodinu. Společně s hrudím pozvedání a kýtou odevzdání jsou tyto věci svatým darem pro kněze. Teprve poté smí nazir znovu pít víno. 
Num 6:21 Toto je zákon o nazirovi skládajícím slib. Jeho dar Hospodinu za jeho zasvěcení bude odpovídat slibu, který učinil (kromě toho, co by chtěl přidat podle svých možností)." 
Num 6:22 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 6:23 "Mluv k Áronovi a jeho synům: Takto budete žehnat synům Izraele; budete jim říkat: 
Num 6:24 ‚Ať ti Hospodin žehná a chrání tě, 
Num 6:25 ať Hospodinova tvář nad tebou září a zahrne tě přízní, 
Num 6:26 ať se k tobě Hospodin obrátí a dá ti blahobyt!' 
Num 6:27 Tak budou pronášet mé jméno nad syny Izraele, a já jim požehnám." 

Num 7:1 V den, kdy Mojžíš dokončil stavbu Příbytku, pomazal a posvětil jej i veškeré jeho vybavení a rovněž tak oltář a veškeré jeho vybavení. Když to vše pomazal a posvětil, 
Num 7:2 přistoupili vůdcové Izraele, náčelníci otcovských rodů, totiž vůdcové pokolení, pověření sčítáním, 
Num 7:3 a přivedli jako svůj dar před Hospodina 6 krytých vozů a 12 býků (vůz za každé dva vůdce a za každého jeden býk). Když je přivedli před Příbytek, 
Num 7:4 Hospodin řekl Mojžíšovi: 
Num 7:5 "Přijmi to od nich, ať to slouží ke službě při Stanu setkávání. Rozděl to levítům, každému v souladu s jeho službou." 
Num 7:6 Mojžíš tedy vzal vozy i býky a dal je levítům. 
Num 7:7 Geršonovým synům dal v souladu s jejich službou 2 vozy a 4 býky. 
Num 7:8 Synům Merariho dal v souladu s jejich službou pod vedením Itamara, syna kněze Árona 4 vozy a 8 býků. 
Num 7:9 Kehatovým synům však nedal nic, neboť jim náleží služba při svatých věcech, jež se nosí na ramenou. 
Num 7:10 V den, kdy byl oltář pomazán, přinesli vůdcové své dary k jeho zasvěcení a položili je před oltář. 
Num 7:11 Hospodin Mojžíšovi řekl: "Ať přináší své dary k zasvěcení oltáře jeden vůdce po druhém, každý vůdce v jeden den." 
Num 7:12 Prvního dne přinesl svůj dar Nachšon, syn Aminadabův z pokolení Juda. 
Num 7:13 Jeho darem byla: 1 stříbrná mísa o váze 130 šekelů, 1 stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné bílé mouky zadělané olejem k moučné oběti, 
Num 7:14 1 zlatá naběračka o 10 šekelech, plná kadidla, 
Num 7:15 1 mladý býček, 1 beran, 1 roční beránek k zápalné oběti, 
Num 7:16 1 kozel k oběti za hřích, 
Num 7:17 2 býci, 5 beranů, 5 kozlů a 5 ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Nachšona, syna Aminadabova. 
Num 7:18 Druhého dne svůj dar přinesl Netaneel, syn Cuarův, vůdce pokolení Isachar. 
Num 7:19 Jeho darem byla: 1 stříbrná mísa o váze 130 šekelů, 1 stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné bílé mouky zadělané olejem k moučné oběti, 
Num 7:20 1 zlatá naběračka o 10 šekelech, plná kadidla, 
Num 7:21 1 mladý býček, 1 beran, 1 roční beránek k zápalné oběti, 
Num 7:22 1 kozel k oběti za hřích, 
Num 7:23 2 býci, 5 beranů, 5 kozlů a 5 ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Netaneela, syna Cuarova. 
Num 7:24 Třetího dne předstoupil vůdce Zabulonových synů Eliab, syn Chelonův. 
Num 7:25 Jeho darem byla: 1 stříbrná mísa o váze 130 šekelů, 1 stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné bílé mouky zadělané olejem k moučné oběti, 
Num 7:26 1 zlatá naběračka o 10 šekelech, plná kadidla, 
Num 7:27 1 mladý býček, 1 beran, 1 roční beránek k zápalné oběti, 
Num 7:28 1 kozel k oběti za hřích, 
Num 7:29 2 býci, 5 beranů, 5 kozlů a 5 ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Eliaba, syna Chelonova. 
Num 7:30 Čtvrtého dne předstoupil vůdce Rubenových synů Elicur, syn Šedeurův. 
Num 7:31 Jeho darem byla: 1 stříbrná mísa o váze 130 šekelů, 1 stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné bílé mouky zadělané olejem k moučné oběti, 
Num 7:32 1 zlatá naběračka o 10 šekelech, plná kadidla, 
Num 7:33 1 mladý býček, 1 beran, 1 roční beránek k zápalné oběti, 
Num 7:34 1 kozel k oběti za hřích, 
Num 7:35 2 býci, 5 beranů, 5 kozlů a 5 ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar vůdce Rubenových synů Elicura, syna Šedeurova. 
Num 7:36 Pátého dne předstoupil vůdce Šimeonových synů Šelumiel, syn Curišadajův. 
Num 7:37 Jeho darem byla: 1 stříbrná mísa o váze 130 šekelů, 1 stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné bílé mouky zadělané olejem k moučné oběti, 
Num 7:38 1 zlatá naběračka o 10 šekelech, plná kadidla, 
Num 7:39 1 mladý býček, 1 beran, 1 roční beránek k zápalné oběti, 
Num 7:40 1 kozel k oběti za hřích, 
Num 7:41 2 býci, 5 beranů, 5 kozlů a 5 ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Šelumiela, syna Curišadajova. 
Num 7:42 Šestého dne předstoupil vůdce Gádových synů Eljasaf, syn Deuelův. 
Num 7:43 Jeho darem byla: 1 stříbrná mísa o váze 130 šekelů, 1 stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné bílé mouky zadělané olejem k moučné oběti, 
Num 7:44 1 zlatá naběračka o 10 šekelech, plná kadidla, 
Num 7:45 1 mladý býček, 1 beran, 1 roční beránek k zápalné oběti, 
Num 7:46 1 kozel k oběti za hřích, 
Num 7:47 2 býci, 5 beranů, 5 kozlů a 5 ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Eljasafa, syna Deuelova. 
Num 7:48 Sedmého dne předstoupil vůdce Efraimových synů Elišama, syn Amihudův. 
Num 7:49 Jeho darem byla: 1 stříbrná mísa o váze 130 šekelů, 1 stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné bílé mouky zadělané olejem k moučné oběti, 
Num 7:50 1 zlatá naběračka o 10 šekelech, plná kadidla, 
Num 7:51 1 mladý býček, 1 beran, 1 roční beránek k zápalné oběti, 
Num 7:52 1 kozel k oběti za hřích, 
Num 7:53 2 býci, 5 beranů, 5 kozlů a 5 ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Elišamy, syna Amihudova. 
Num 7:54 Osmého dne předstoupil vůdce Manasesových synů Gamaliel, syn Pedacurův. 
Num 7:55 Jeho darem byla: 1 stříbrná mísa o váze 130 šekelů, 1 stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné bílé mouky zadělané olejem k moučné oběti, 
Num 7:56 1 zlatá naběračka o 10 šekelech, plná kadidla, 
Num 7:57 1 mladý býček, 1 beran, 1 roční beránek k zápalné oběti, 
Num 7:58 1 kozel k oběti za hřích, 
Num 7:59 2 býci, 5 beranů, 5 kozlů a 5 ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Gamaliela, syna Pedacurova. 
Num 7:60 Devátého dne předstoupil vůdce Benjamínových synů Abidan, syn Gideoniho. 
Num 7:61 Jeho darem byla: 1 stříbrná mísa o váze 130 šekelů, 1 stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné bílé mouky zadělané olejem k moučné oběti, 
Num 7:62 1 zlatá naběračka o 10 šekelech, plná kadidla, 
Num 7:63 1 mladý býček, 1 beran, 1 roční beránek k zápalné oběti, 
Num 7:64 1 kozel k oběti za hřích, 
Num 7:65 2 býci, 5 beranů, 5 kozlů a 5 ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Abidana, syna Gideoniho. 
Num 7:66 Desátého dne předstoupil vůdce Danových synů Achiezer, syn Amišadajův. 
Num 7:67 Jeho darem byla: 1 stříbrná mísa o váze 130 šekelů, 1 stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné bílé mouky zadělané olejem k moučné oběti, 
Num 7:68 1 zlatá naběračka o 10 šekelech, plná kadidla, 
Num 7:69 1 mladý býček, 1 beran, 1 roční beránek k zápalné oběti, 
Num 7:70 1 kozel k oběti za hřích, 
Num 7:71 2 býci, 5 beranů, 5 kozlů a 5 ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Achiezera, syna Amišadajova. 
Num 7:72 Jedenáctého dne předstoupil vůdce Ašerových synů Pagiel, syn Okranův. 
Num 7:73 Jeho darem byla: 1 stříbrná mísa o váze 130 šekelů, 1 stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné bílé mouky zadělané olejem k moučné oběti, 
Num 7:74 1 zlatá naběračka o 10 šekelech, plná kadidla, 
Num 7:75 1 mladý býček, 1 beran, 1 roční beránek k zápalné oběti, 
Num 7:76 1 kozel k oběti za hřích, 
Num 7:77 2 býci, 5 beranů, 5 kozlů a 5 ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Pagiela, syna Okranova. 
Num 7:78 Dvanáctého dne předstoupil vůdce Neftalímových synů Achira, syn Enanův. 
Num 7:79 Jeho darem byla: 1 stříbrná mísa o váze 130 šekelů, 1 stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné bílé mouky zadělané olejem k moučné oběti, 
Num 7:80 1 zlatá naběračka o 10 šekelech, plná kadidla, 
Num 7:81 1 mladý býček, 1 beran, 1 roční beránek k zápalné oběti, 
Num 7:82 1 kozel k oběti za hřích, 
Num 7:83 2 býci, 5 beranů, 5 kozlů a 5 ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Achiry, syna Enanova. 
Num 7:84 Toto byl dar vůdců Izraele k zasvěcení oltáře v den, kdy byl pomazán: 12 stříbrných mís, 12 stříbrných obětních misek, 12 zlatých naběraček 
Num 7:85 Každá stříbrná mísa vážila 130 šekelů a každá obětní miska 70. Stříbrné nádobí celkem: 2 400 šekelů svatyně. 
Num 7:86 Každá z 12 zlatých naběraček plných kadidla vážila 10 šekelů. Zlaté naběračky celkem: 120 šekelů svatyně. 
Num 7:87 Souhrn dobytka k zápalné oběti (s jejich moučnou obětí): 12 býčků, 12 beranů, 12 ročních beránků. K oběti za hřích:12 kozlů. 
Num 7:88 Souhrn dobytka k pokojné oběti: 24 býčků, 60 beranů, 60 kozlů, 60 ročních beránků. Toto byl dar k zasvěcení oltáře poté, co byl pomazán. 
Num 7:89 A když Mojžíš vcházel do Stanu setkávání, aby s ním Bůh mluvil, slyšel hlas, jenž k němu promlouval z místa mezi dvěma cheruby nad slitovnicí ležící na Truhle svědectví; tak k němu promlouval. 

Num 8:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 8:2 "Řekni Áronovi: Když budeš rozsvěcovat kahany, dbej, ať těch sedm kahanů vrhá světlo dopředu před svícen." 
Num 8:3 Áron to tedy učinil; rozsvítil kahany směrem dopředu před svícen, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 
Num 8:4 Samotný svícen byl od dříku až po květy vytepán ze zlata. Mojžíš zhotovil svícen přesně podle vzoru, který mu Hospodin ukázal na hoře. 
Num 8:5 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 8:6 "Vezmi z řad synů Izraele levíty a očisti je. 
Num 8:7 Očistíš je tímto způsobem: pokropíš je vodou rozhřešení a oni si oholí celé tělo břitvou a vyperou si oděv. Tak budou očištěni. 
Num 8:8 Ať vezmou mladého býčka spolu s moučnou obětí z bílé mouky zadělané olejem; ty pak vezmi druhého mladého býčka k oběti za hřích. 
Num 8:9 Přiveď levíty před Stan setkávání a shromáždi tam celou izraelskou obec. 
Num 8:10 Když levíty přivedeš před Hospodina, synové Izraele vloží na levíty ruce 
Num 8:11 a Áron levíty nabídne Hospodinu jako obětní dar synů Izraele, aby konali službu Hospodinu. 
Num 8:12 Levítové ať pak vloží ruce na hlavy těch býků. Jednoho obětuj jako oběť za hřích a druhého jako zápalnou oběť Hospodinu k vykoupení levítů. 
Num 8:13 Potom levíty postav před Árona a před jeho syny a nabídni je jako obětní dar Hospodinu. 
Num 8:14 Tak oddělíš levíty z řad synů Izraele a levítové budou moji. 
Num 8:15 Poté, co je očistíš a nabídneš jako obětní dar, vstoupí levítové do služby při Stanu setkávání, 
Num 8:16 neboť jsou mi z řad synů Izraele zcela odevzdáni. Vzal jsem si je namísto všech, kteří otvírají lůno, namísto všech prvorozených synů Izraele, 
Num 8:17 neboť všechno prvorozené mezi syny Izraele, jak z lidí, tak ze zvířat, je mé. V den, kdy jsem pobil všechny prvorozené v Egyptě, jsem je zasvětil sobě, 
Num 8:18 avšak namísto všech prvorozených mezi syny Izraele jsem si vzal levíty. 
Num 8:19 Tyto levíty odevzdané z řad synů Izraele jsem pak dal Áronovi a jeho synům, aby za syny Izraele konali službu při Stanu setkávání a byli za ně výkupným, aby na syny Izraele nepřišla zhoubná rána, když by přistupovali ke svatým věcem." 
Num 8:20 Mojžíš, Áron a celá obec synů Izraele tedy naložili s levíty přesně tak, jak Hospodin Mojžíšovi ohledně levítů přikázal; právě tak s nimi synové Izraele naložili. 
Num 8:21 Levítové se očistili od hříchu a vyprali si oděv. Áron je nabídl jako obětní dar Hospodinu a vykonal za ně obřad smíření, aby byli očištěni. 
Num 8:22 Poté tedy levítové vstoupili do své služby při Stanu setkávání před tváří Árona a jeho synů. Jak Hospodin přikázal Mojžíšovi ohledně levítů, tak s nimi naložili. 
Num 8:23 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 8:24 "Toto platí pro levíty: Od pětadvaceti let každý z nich nastoupí službu, aby konal práci při Stanu setkávání. 
Num 8:25 Od padesáti let se pak z pracovní služby vrátí a nebude už sloužit. 
Num 8:26 Bude moci pomáhat svým bratrům plnit povinnosti při Stanu setkávání, ale službu konat nebude. Takto naložíš s levíty, pokud jde o jejich povinnosti." 

Num 9:1 V prvním měsíci druhého roku po vyjití z egyptské země promluvil Hospodin k Mojžíšovi na poušti Sinaj: 
Num 9:2 "Ať synové Izraele v určený čas slaví Hod beránka. 
Num 9:3 Slavte jej v určený čas, čtrnáctého dne tohoto měsíce za soumraku. Budete jej slavit podle všech jeho ustanovení a podle všech jeho pravidel." 
Num 9:4 Mojžíš řekl synům Izraele, ať slaví Hod beránka, 
Num 9:5 a tak za soumraku čtrnáctého dne prvního měsíce slavili Hod beránka na poušti Sinaj. Synové Izraele udělali všechno přesně tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 
Num 9:6 Vyskytli se však muži, kteří nemohli v onen den slavit Hod beránka, neboť se poskvrnili při mrtvému člověku. Proto přišli toho dne před Mojžíše a Árona. 
Num 9:7 Řekli: "Poskvrnili jsme se při mrtvému člověku. Proč bychom ale nemohli v určený čas přinést dar Hospodinu spolu se syny Izraele?" 
Num 9:8 Mojžíš jim odpověděl: "Počkejte, než vyslechnu, co o vás přikáže Hospodin." 
Num 9:9 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 9:10 "Mluv k synům Izraele: Kdokoli z vás nebo z vašich potomků by se poskvrnil při mrtvém nebo byl na daleké cestě, ať přesto Hospodinu slaví Hod beránka. 
Num 9:11 Ať jej slaví za soumraku čtrnáctého dne druhého měsíce. Ať jí beránka s nekvašenými chleby a s trpkými bylinami. 
Num 9:12 Ať z něj nenechají nic do rána a nezlámou v něm jedinou kost. Ať slaví Hod beránka podle všech jeho ustanovení. 
Num 9:13 Kdokoli je ovšem čistý a není na cestách, avšak zanedbá slavení Hodu beránka, ať je vyobcován ze svého lidu, neboť v určený čas nepřinesl dar Hospodinu. Takový člověk ponese hřích. 
Num 9:14 Kdyby cizinec pobývající u vás chtěl Hospodinu slavit Hod beránka, ať jej slaví podle ustanovení a pravidel pro Hod beránka. Budete mít stejná pravidla pro cizince jako pro domorodce." 
Num 9:15 V den, kdy byl Příbytek postaven, přikryl Příbytek při Stanu svědectví oblak. Od večera do rána pak spočíval nad Příbytkem v podobě ohně. 
Num 9:16 Tak tomu bylo stále: Příbytek přikrýval oblak a v noci měl podobu ohně. 
Num 9:17 Kdykoli se oblak od Stanu vznesl, synové Izraele hned vyráželi na cestu. Kdekoli oblak spočinul, tam synové Izraele tábořili. 
Num 9:18 Podle Hospodinova rozkazu vyráželi synové Izraele na cestu a podle Hospodinova rozkazu tábořili. Tábořili tak dlouho, dokud oblak spočíval nad Příbytkem. 
Num 9:19 Někdy oblak prodléval nad Příbytkem mnoho dní; tehdy synové Izraele drželi Hospodinovu stráž a netáhli dál. 
Num 9:20 Jindy se oblak nad Příbytkem zdržel jen několik dní; tehdy tábořili podle Hospodinova rozkazu a podle Hospodinova rozkazu pak táhli dál. 
Num 9:21 Když oblak zůstal jen od večera do rána a ráno se opět vznesl, hned táhli dál. Ať se oblak vznesl ve dne nebo v noci, hned táhli dál. 
Num 9:22 Ať už oblak prodléval nad Příbytkem dva dny, měsíc nebo rok, dokud nad ním přebýval, synové Izraele tábořili a nevydávali se na cestu. Jakmile se však vznesl, táhli dál. 
Num 9:23 Podle Hospodinova rozkazu tábořili a podle Hospodinova rozkazu táhli dál. Podle Hospodinova rozkazu skrze Mojžíše drželi Hospodinovu stráž. 

Num 10:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 10:2 "Vyrob dvě stříbrné trubky. Nech je vytepat, aby ti sloužily ke svolávání obce a když se budou oddíly dávat na pochod. 
Num 10:3 Když se na ně dlouze zatroubí, sejde se k tobě před vchod do Stanu setkávání celá obec. 
Num 10:4 Zatroubí-li se jen na jednu, sejdou se k tobě jen vůdcové, náčelníci izraelských tisíců. 
Num 10:5 Když zatroubíte s přefukováním, dají se na pochod oddíly tábořící na východě. 
Num 10:6 Když zatroubíte s přefukováním podruhé, dají se na pochod oddíly tábořící na jihu. K odchodu se tedy bude troubit s přefukováním, 
Num 10:7 zatímco ke svolání shromáždění budete troubit dlouze, bez přefukování. 
Num 10:8 Na trubky budou troubit kněží, Áronovi synové; to pro vás bude věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení. 
Num 10:9 Půjdete-li ve své zemi do války proti útočníku, jenž by vás napadl, budete na trubky troubit s přefukováním, abyste se připomenuli Hospodinu, svému Bohu, a byli zachráněni od svých nepřátel. 
Num 10:10 Na trubky budete troubit také ve dnech svých oslav, při slavnostech, při začátcích měsíců, při zápalných obětech a při pokojných obětech. Tak se budete připomínat svému Bohu. Já jsem Hospodin, váš Bůh." 
Num 10:11 Dvacátého dne druhého měsíce druhého roku se oblak vznesl od Příbytku svědectví. 
Num 10:12 Synové Izraele se tedy vydali z pouště Sinaj na svá putování, než oblak spočinul v poušti Paran. 
Num 10:13 Tak táhli poprvé podle Hospodinova rozkazu vydaného Mojžíšem: 
Num 10:14 Nejprve táhl po svých oddílech prapor Judova uskupení; v jejich čele šel Nachšon, syn Aminadabův. 
Num 10:15 V čele pokolení Isachar šel Netaneel, syn Cuarův, 
Num 10:16 a v čele pokolení Zabulon šel Eliab, syn Chelonův. 
Num 10:17 Po složení Příbytku se s nimi vydali na cestu i synové Geršona a Merariho, kteří Příbytek nosili. 
Num 10:18 Potom táhl po svých oddílech prapor Rubenova uskupení; v jejich čele šel Elicur, syn Šedeurův. 
Num 10:19 V čele pokolení Šimeonových synů šel Šelumiel, syn Curi-šadajův, 
Num 10:20 a v čele pokolení Gád Eljasaf, syn Reuelův. 
Num 10:21 Za nimi táhli Kehatovci, kteří nosili svaté předměty. Než došli na místo, Příbytek býval postaven. 
Num 10:22 Potom táhl po svých oddílech prapor Efraimova uskupení; v jejich čele šel Elišama, syn Amihudův. 
Num 10:23 V čele pokolení Manases šel Gamaliel, syn Pedacurův, 
Num 10:24 a v čele pokolení Benjamín Abidan, syn Gideoniho. 
Num 10:25 Jako zadní voj všech uskupení táhl po svých oddílech prapor Danova uskupení; v jejich čele šel Achiezer, syn Ami-šadajův. 
Num 10:26 V čele pokolení Ašer šel Pagiel, syn Okranův, 
Num 10:27 a v čele Neftalímova pokolení Achira, syn Enanův. 
Num 10:28 Takto táhli synové Izraele po svých oddílech, když se vydávali na cestu. 
Num 10:29 Mojžíš řekl Chobabovi, synu Midiánce Reuela, svého tchána: "Vydáváme se k místu, o němž nám Hospodin řekl: ‚Dám je vám.' Pojď s námi a dobře se o tebe postaráme, neboť Hospodin zaslíbil Izraeli dobré věci." 
Num 10:30 On mu však odpověděl: "Nepůjdu. Chci se vrátit do své země a ke svým příbuzným." 
Num 10:31 Mojžíš řekl: "Neopouštěj nás prosím. Vyznáš se přece na poušti a víš, kde bychom mohli tábořit. Staň se naším průvodcem. 
Num 10:32 Půjdeš-li s námi, podělíme se s tebou o dobrodiní, které nám Hospodin prokáže." 
Num 10:33 A tak se vydali na cestu. Putovali od Hospodinovy hory po tři dny. Ty tři dny putovala Truhla Hospodinovy smlouvy před nimi, aby jim hledala místo k odpočinku. 
Num 10:34 Během dne, když byli na cestě z tábora, býval nad nimi Hospodinův oblak. 
Num 10:35 Kdykoli se Truhla vydávala na cestu, Mojžíš říkával: "Povstaň, Hospodine, ať se tví nepřátelé rozprchnou, a ti, kdo tě nenávidí, ať utečou před tebou!" 
Num 10:36 Kdykoli pak měla spočinout, říkával: "Navrať se, Hospodine, k nesčíslným tisícům Izraele." 

Num 11:1 Lid si pak před Hospodinem začal stěžovat na těžkosti. Když to Hospodin uslyšel, vzplanul hněvem. Hospodinův oheň vyšlehl proti nim a pohltil okraj tábora. 
Num 11:2 Lid tedy volal k Mojžíšovi, a když se Mojžíš modlil k Hospodinu, oheň uhasl. 
Num 11:3 To místo nazvali Tabera, Spáleniště, neboť tam proti nim vyšlehl Hospodinův oheň. 
Num 11:4 Chátry přimíšené k nim se pak zmocnila lačnost. Synové Izraele se k nim připojili a dali se znovu do pláče: "Kdo nás nakrmí masem? 
Num 11:5 Vzpomínáme na ryby, které jsme v Egyptě jedli zadarmo, na okurky a melouny, na pórek, cibuli a česnek. 
Num 11:6 Teď máme jen vyprahlé krky a v dohledu nic, než ta mana!" 
Num 11:7 Mana byla jako semeno koriandru a barvou připomínala vonnou pryskyřici. 
Num 11:8 Lid ji vycházel sbírat, potom ji mleli ručním mlýnkem nebo drtili v moždíři, vařili v hrnci, nebo z ní dělali podpopelné chleby. Chuť měla šťavnatou jako čerstvý olej. 
Num 11:9 Když na tábor v noci padala rosa, mana padala s ní. 
Num 11:10 Mojžíš tedy slyšel, jak lid pláče, každý u vchodu do svého stanu, jeden rod za druhým. Hospodin vzplanul velikým hněvem. Mojžíš byl z toho nešťastný 
Num 11:11 a řekl Hospodinu: "Proč jsi na svého služebníka tak zlý? Čím jsem se ti znelíbil, žes mne obtěžkal celým tímto lidem? 
Num 11:12 Byl jsem to já, kdo je všechny počal? Byl jsem to já, kdo ten lid zplodil, že mi říkáš: ‚Nes jej v náručí, jako nosí chůva děťátko'? Jak je mám vést do země, kterou jsi s přísahou slíbil jejich otcům? 
Num 11:13 Kde mám vzít maso pro všechen tento lid? Vždyť na mě s pláčem naléhají: ‚Dej nám maso, chceme jíst!' 
Num 11:14 Sám je všechny neunesu, je to nad mé síly! 
Num 11:15 Chceš-li se mnou jednat takto, prokaž mi prosím laskavost a raději mě zabij. Už se nemohu dívat na své neštěstí!" 
Num 11:16 Hospodin Mojžíšovi řekl: "Shromáždi mi z izraelských starších sedmdesát mužů, které znáš jako starší a správce lidu. Vezmi je ke Stanu setkávání, ať se tam postaví s tebou. 
Num 11:17 Já sestoupím a budu tam s tebou mluvit. Tehdy vezmu z Ducha, který je na tobě, a vložím jej na ně, aby nesli břímě lidu s tebou a nemusel jsi je nést sám. 
Num 11:18 Lidu řekni: Posvěťte se pro zítřek. Budete jíst maso, neboť jste před Hospodinem naříkali: ‚Kdo nám dá najíst masa? To jsme se měli lépe v Egyptě!' Hospodin vás tedy nakrmí masem. 
Num 11:19 Nebudete ho jíst jeden nebo dva dny, pět, deset nebo dvacet dní, 
Num 11:20 ale celý měsíc. Poleze vám z chřípí a zhnusí se vám, protože jste zavrhli Hospodina, který je uprostřed vás a naříkali jste před ním: ‚Proč jsme jen odešli z Egypta?'" 
Num 11:21 Mojžíš však řekl: "Lid kolem mě čítá šest set tisíc pěších, a ty říkáš: ‚Dám jim masa, že budou jíst celý měsíc!' 
Num 11:22 Má se snad pro ně pobít všechen brav a skot, aby měli dost? Mají se pro ně vylovit všechny ryby z moře, aby měli dost?" 
Num 11:23 "Je na to snad Hospodinova ruka krátká?" odpověděl Hospodin Mojžíšovi. "Teď uvidíš, zda se mé slovo při tobě naplní, nebo ne." 
Num 11:24 Mojžíš tedy vyšel ven a vyřídil Hospodinova slova lidu. Shromáždil sedmdesát starších lidu a postavil je okolo Stanu. 
Num 11:25 Tehdy Hospodin sestoupil v oblaku a mluvil s ním. Vzal z Ducha, který byl na Mojžíšovi, a udělil jej těm sedmdesáti starším. Jakmile na nich Duch spočinul, prorokovali, ale pak už nikdy. 
Num 11:26 Dva muži ovšem zůstali v táboře; jeden se jmenoval Eldad a druhý Medad. Protože byli na seznamu, spočinul Duch i na nich (ačkoli nevyšli ke Stanu), a tak prorokovali v táboře. 
Num 11:27 Jeden mládenec přiběhl a oznámil Mojžíšovi: "Eldad a Medad prorokují v táboře." 
Num 11:28 Jozue, Nunův syn, který byl od mládí Mojžíšovým pomocníkem, na to řekl: "Mojžíši, pane můj, zabraň jim v tom!" 
Num 11:29 Mojžíš mu odpověděl: "Ty kvůli mně žárlíš? Kéž by všechen Hospodinův lid byli proroci! Kéž by jim Hospodin udělil svého Ducha!" 
Num 11:30 A tak se Mojžíš se staršími Izraele vrátil do tábora. 
Num 11:31 Vtom se zvedl vítr od Hospodina, přivál od moře křepelky a zasypal jimi tábor ze všech stran, na jeden den cesty široko daleko, do výše kolem dvou loktů od země. 
Num 11:32 Lid pak byl celý den a celou noc a celý následující den na nohou a sbíral křepelky. Kdo nasbíral nejméně, měl jich deset chomerů, takže si je rozprostřeli po celém táboře. 
Num 11:33 Ještě měli maso v zubech, ještě ho ani nerozžvýkali, když Hospodin vzplanul proti lidu hněvem a udeřil na lid přetěžkou ranou. 
Num 11:34 To místo pak dostalo jméno Kibrot-taava, Hroby lačnosti, neboť tam pohřbili lidi propadlé lačnosti. 
Num 11:35 Z Kibrot-taavy pak lid vytáhl do Chacerotu a v Chacerotu zůstali. 

Num 12:1 Miriam pak s Áronem pomlouvala Mojžíše kvůli habešské ženě, kterou si vzal: "Vzal si za ženu Habešanku!" 
Num 12:2 Říkali také: "Mluví snad Hospodin jen skrze Mojžíše? Nemluví také skrze nás?" A Hospodin to slyšel. 
Num 12:3 (Mojžíš byl velmi pokorný člověk, nejpokornější ze všech lidí na zemi.) 
Num 12:4 Hospodin ihned Mojžíšovi, Áronovi a Miriam řekl: "Všichni tři jděte ke Stanu setkávání!" Všichni tři tedy šli. 
Num 12:5 Hospodin sestoupil v oblakovém sloupu, postavil se u vchodu do Stanu a zvolal: "Árone a Miriam!" A když ti dva přišli, 
Num 12:6 řekl: "Slyšte má slova: Je-li mezi vámi Hospodinův prorok, dám se mu poznat skrze vidění, promluvím k němu skrze sen. 
Num 12:7 S mým služebníkem Mojžíšem je to jiné, jemu byl svěřen můj celý dům! 
Num 12:8 Tváří v tvář rozmlouvám s ním, zřetelně, nikoli v hádankách, spatřuje Hospodina tak, jak je! Jak to, že jste se nezalekli pomluvit mého služebníka Mojžíše?" 
Num 12:9 Hospodin proti nim vzplanul hněvem a odešel. 
Num 12:10 Oblak se vzdálil od Stanu, a hle, Miriam byla malomocná, bílá jako sníh! Když se Áron otočil k Miriam a spatřil, že je malomocná, 
Num 12:11 řekl Mojžíšovi: "Odpusť, můj pane! Netrestej nás prosím za hřích, který jsme tak pošetile spáchali. 
Num 12:12 Prosím, ať má sestra není jako mrtvý plod, co vyšel z lůna matky s tělem napůl zetlelým!" 
Num 12:13 Mojžíš tedy volal k Hospodinu: "Snažně prosím, Bože, uzdrav ji!" 
Num 12:14 Hospodin Mojžíšovi odpověděl: "Kdyby jí otec plivl do tváře, nenesla by tu hanbu sedm dní? Ať je tedy na sedm dní vykázána z tábora; teprve pak bude přijata zpět." 
Num 12:15 Miriam tedy byla na sedm dní vykázána z tábora. Lid se nehnul dál, dokud Miriam nebyla přijata zpět. 
Num 12:16 Potom lid vytáhl z Chacerotu a utábořil se v poušti Paran. 

Num 13:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 13:2 "Vyšli muže, aby prozkoumali kanaánskou zem, kterou dám synům Izraele. Z každého otcovského pokolení vyšlete po jednom muži. Ať to jsou samí vůdcové." 
Num 13:3 A tak je Mojžíš vyslal z pouště Paran podle Hospodinova rozkazu. Všichni to byli přední mužové mezi syny Izraele. 
Num 13:4 A toto jsou jejich jména: Šamua, syn Zakurův, z pokolení Ruben, 
Num 13:5 Šafat, syn Choriův, z pokolení Šimeon, 
Num 13:6 Káleb, syn Jefunův, z pokolení Juda, 
Num 13:7 Jigal, syn Josefův, z pokolení Isachar, 
Num 13:8 Hošea, syn Nunův, z pokolení Efraim, 
Num 13:9 Palti, syn Rafuův, z pokolení Benjamín, 
Num 13:10 Gadiel, syn Sodiův, z pokolení Zabulon, 
Num 13:11 Gadi, syn Susiův, z pokolení Josefova syna Manasese, 
Num 13:12 Amiel, syn Gemaliův, z pokolení Dan, 
Num 13:13 Setur, syn Mikaelův, z pokolení Ašer, 
Num 13:14 Nachbi, syn Vofsiův, z pokolení Neftalí, 
Num 13:15 Geuel, syn Makiův, z pokolení Gád. 
Num 13:16 To jsou jména mužů, které Mojžíš vyslal prozkoumat zem. A Nunovu synu Hošeovi (jehož jméno znamená Spása) dal Mojžíš jméno Jozue, Hospodin je spása. 
Num 13:17 Když je Mojžíš vysílal prozkoumat kanaánskou zem, řekl jim: "Jděte vzhůru do Negevu, potom vystupte do hor 
Num 13:18 a podívejte se, jaká je ta země a jaký lid v ní bydlí. Je silný nebo slabý? Je jich málo nebo hodně? 
Num 13:19 Jaká je země, v níž bydlí? Dobrá nebo špatná? Jaká jsou města, v nichž sídlí? Otevřená nebo opevněná? 
Num 13:20 Jaká je to země? Úrodná nebo chudá? Jsou v ní stromy nebo ne? Osmělte se a přineste z té země něco ovoce!" (Byl totiž právě čas prvních hroznů.) 
Num 13:21 A tak vyrazili prozkoumat tu zem od pouště Cin až po Rechob u Lebo-chamatu. 
Num 13:22 Když vystoupili do Negevu, vydali se k Hebronu, kde žili Achiman, Šešaj a Talmaj, potomci Anakovi. (Hebron byl postaven o sedm let dříve než egyptský Soan.) 
Num 13:23 Když došli k údolí Eškol, uřízli tam ratolest s takovým vinným hroznem, že ji museli nést na sochoru dva muži. Vzali také granátová jablka a fíky. 
Num 13:24 Podle hroznu, který tam synové Izraele uřízli, se tomu místu říká Nachal Eškol, Údolí hroznu. 
Num 13:25 Po čtyřiceti dnech se pak z průzkumu země vrátili. 
Num 13:26 Vydali se rovnou k Mojžíši a Áronovi a k celé izraelské obci do Kádeše v Paranské poušti. Podali jim všem zprávu a ukázali jim ovoce té země. 
Num 13:27 Vyprávěli: "Přišli jsme do země, do níž jsi nás poslal. Skutečně oplývá mlékem a medem a toto je její ovoce. 
Num 13:28 Jenže lid, který v té zemi bydlí, je silný, města jsou opevněná a velmi veliká a navíc jsme tam viděli syny Anakovy. 
Num 13:29 V negevském kraji žije Amalek; v horách bydlí Chetité, Jebusejci a Emorejci; při moři a podél Jordánu pak bydlí Kananejci!" 
Num 13:30 Káleb však lid stojící před Mojžíšem uklidňoval: "Pojďme přece vzhůru a obsaďme tu zem. Dokážeme ji ovládnout!" 
Num 13:31 Muži, kteří šli s ním, ale řekli: "Nemůžeme jít proti tomu lidu. Je silnější než my!" 
Num 13:32 Zemi, kterou prozkoumali, pak začali synům Izraele pomlouvat: "Země, kterou jsme prošli a prozkoumali, požírá své obyvatele. Všichni lidé, které jsme tam viděli, jsou muži ohromné postavy! 
Num 13:33 Viděli jsme tam i zrůdné obry, mezi něž patří synové Anakovi. Připadali jsme si jako kobylky a stejně tak jsme připadali jim!" 

Num 14:1 V celé obci tehdy nastalo pozdvižení. Lid se dal se do křiku a naříkal celou noc. 
Num 14:2 Všichni synové Izraele reptali proti Mojžíšovi a Áronovi. Celá obec jim vyčítala: "Ó, proč jsme nezemřeli v Egyptě! Ó, proč jsme nezemřeli na této poušti! 
Num 14:3 Proč nás Hospodin vede do té země? Abychom padli mečem? Aby se naše ženy a děti staly kořistí? Není pro nás lepší vrátit se do Egypta?" 
Num 14:4 Mezi sebou pak začali říkat: "Určeme si vůdce a vraťme se do Egypta!" 
Num 14:5 Mojžíš a Áron tehdy před celou shromážděnou izraelskou obcí padli na tvář. 
Num 14:6 Dva z těch, kdo šli prozkoumat zem - Jozue, syn Nunův, a Káleb, syn Jefunův - roztrhli svá roucha 
Num 14:7 a promluvili k celé izraelské obci: "Země, kterou jsme prošli a prozkoumali, je velmi, velmi dobrá zem! 
Num 14:8 Budeme-li se Hospodinu líbit, uvede nás do té země a dá nám tu zem oplývající mlékem a medem. 
Num 14:9 Jenom se nebuřme proti Hospodinu! Lidu té země se nebojte, zhltneme je jako sousto chleba! Jejich záštita je opustila, ale s námi je Hospodin; nebojte se jich!" 
Num 14:10 Celá obec se už chystala ukamenovat je, když vtom se všem synům Izraele ukázala ve Stanu setkávání Hospodinova sláva. 
Num 14:11 Hospodin řekl Mojžíšovi: "Jak dlouho mnou bude tento lid pohrdat? Jak dlouho mi bude odmítat věřit přese všechna znamení, jež jsem uprostřed nich vykonal? 
Num 14:12 Udeřím na ně morem, zřeknu se jich a z tebe udělám větší a mocnější národ než jsou oni!" 
Num 14:13 Mojžíš ale Hospodinu odpověděl: "Egypťané, z jejich středu jsi vyvedl tento lid svou silou, se to doslechnou 
Num 14:14 a povědí to obyvatelům této země. Ti už slyšeli, že ty, Hospodine, jsi uprostřed tohoto lidu; že ty, Hospodine, jsi spatřován tváří v tvář, že tvůj oblak stojí nad nimi, že ty sám je předcházíš v oblakovém sloupu ve dne a v ohnivém sloupu v noci. 
Num 14:15 Když tento lid do posledního vybiješ, národy, které o tobě slyšely, řeknou: 
Num 14:16 ‚Hospodin pobil ten lid na poušti, protože je nedokázal uvést do země, kterou jim s přísahou zaslíbil.' 
Num 14:17 Kéž se teď prosím rozmůže tvá síla, Pane můj. Vždyť jsi sám řekl: 
Num 14:18 ‚Hospodin je věčně trpělivý, nanejvýš milosrdný, odpouštějící nepravost i provinění. Nezapomíná však trestat, ale za nepravost otců volá k odpovědnosti jejich syny do třetího i čtvrtého pokolení.' 
Num 14:19 Prosím, pro své veliké milosrdenství odpusť tomuto lidu jeho nepravost, tak jak jsi jim odpouštěl od Egypta až doposud!" 
Num 14:20 Hospodin odpověděl: "Odpouštím, jak jsi řekl. 
Num 14:21 Avšak, jakože jsem živ a Hospodinova sláva naplňuje celou zem: 
Num 14:22 Nikdo z těch, kdo spatřili mou slávu a má znamení, která jsem konal v Egyptě a na poušti, nikdo z těch, kdo mne již desetkrát pokoušeli a neposlouchali, 
Num 14:23 nespatří zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil jejich otcům. Nikdo z těch, kdo mnou pohrdli, ji nespatří! 
Num 14:24 Můj služebník Káleb má ale jiného ducha - vydal se mi cele. Jej uvedu do země, do níž vstoupil, a jeho símě ji získá za dědictví. 
Num 14:25 Jelikož prý ‚v nížině bydlí Amalekovci a Kananejci,' zítra se obraťte a táhněte pouští zpět k Rudému moři!" 
Num 14:26 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: 
Num 14:27 "Jak dlouho bude proti mně toto zlé srocení reptat? Slyšel jsem reptání synů Izraele, slyšel jsem, jak proti mně reptají! 
Num 14:28 Řekni jim: Jakože jsem živ, praví Hospodin, naložím s vámi tak, jak jste sami přede mnou říkali: 
Num 14:29 Vaše mrtvoly padnou na této poušti. Nikdo z vás všech, kdo byli sečteni, nikdo od dvaceti let výše, nikdo z vás, kdo jste proti mně reptali, 
Num 14:30 nevejde do země, o níž jsem přísahal, že vás v ní usadím - jedině Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův. 
Num 14:31 Vaše děti, o nichž jste říkali, že se stanou kořistí, ty do ní uvedu, a poznají tu zem, kterou jste zavrhli. 
Num 14:32 Vaše mrtvoly však padnou na této poušti. 
Num 14:33 Vaši synové budou čtyřicet let tuláky v poušti a ponesou následky vašeho smilstva, dokud vaše mrtvoly až do poslední nepadnou na poušti. 
Num 14:34 Po čtyřicet let ponesete svůj trest, podle počtu dní, v nichž jste prozkoumávali zem. Z každého z těch čtyřiceti dní se stane rok, abyste poznali mou nelibost. 
Num 14:35 Já Hospodin jsem promluvil. Takto naložím s celým tímto zlým srocením, jež se proti mně srotilo: zde na této poušti do posledního pomřou!" 
Num 14:36 Muži, které Mojžíš vyslal prozkoumat zem a kteří o ní po svém návratu roznášeli pomluvy (čímž podnítili celou obec k reptání proti Mojžíšovi), 
Num 14:37 mezitím zemřeli. Všechny, kdo o té zemi roznesli hanebnou pomluvu, zasáhla před Hospodinem náhlá rána. 
Num 14:38 Z těch, kdo šli prozkoumat zem, zůstal naživu jen Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův. 
Num 14:39 Jakmile Mojžíš všechna ta slova vyřídil synům Izraele, lid se dal do velikého nářku. 
Num 14:40 Časně ráno pak vstali a vydali se vzhůru k horskému hřebenu se slovy: "Ano, zhřešili jsme, ale teď jsme připraveni! Vyrazíme k místu, které nám Hospodin slíbil." 
Num 14:41 Mojžíš ale řekl: "Proč znovu přestupujete Hospodinův rozkaz? Nemůžete uspět! 
Num 14:42 Nevyrážejte, neboť Hospodin není ve vašem středu, a vaši nepřátelé by vás porazili! 
Num 14:43 Amalekovci a Kananejci se postaví proti vám a padnete mečem, protože jste se odvrátili od Hospodina a přestali jej následovat. Hospodin s vámi nebude." 
Num 14:44 Přesto se opovážili vyrazit k horskému hřebenu, ačkoli Truhla Hospodinovy smlouvy ani Mojžíš neopustili tábor. 
Num 14:45 Amalekovci a Kananejci, kteří v těch horách bydleli, tedy sestoupili, udeřili na ně a bili je až k Chormě. 

Num 15:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 15:2 "Mluv k synům Izraele a řekni jim: Až přijdete do země, kterou vám dávám, abyste ji osídlili, 
Num 15:3 a budete chtít Hospodinu přinést ohnivou oběť, abyste Hospodinu připravili příjemnou vůni - ať už zápalnou nebo pokojnou oběť, ať už jako splnění slibu nebo jako dobrovolný dar nebo při vašich slavnostech, ať už ze skotu nebo z bravu, 
Num 15:4 pak ať ten, kdo přináší Hospodinu takovýto dar, přinese rovněž moučnou oběť: desetinu efy bílé mouky zadělané čtvrtkou hinu oleje. 
Num 15:5 Při zápalné či pokojné oběti s každým beránkem obětuj čtvrtku hinu vína jako úlitbu. 
Num 15:6 S beranem pak obětuj dvě desetiny efy bílé mouky zadělané třetinou hinu oleje jako moučnou oběť 
Num 15:7 a třetinu hinu vína jako úlitbu - to vše přineseš Hospodinu jako příjemnou vůni. 
Num 15:8 Připravíš-li jako zápalnou či pokojnou oběť dobytče, ať už jako splnění slibu nebo jako pokojnou oběť Hospodinu, 
Num 15:9 přines s tím dobytčetem jako moučnou oběť tři desetiny efy bílé mouky zadělané půlkou hinu oleje 
Num 15:10 a jako úlitbu půl hinu vína - to je ohnivá oběť příjemně vonící Hospodinu. 
Num 15:11 Tak bude naloženo s každým býkem, s každým beranem, beránkem či kůzletem. 
Num 15:12 Ať jich připravíte jakékoli množství, takto naložíte s každým z nich. 
Num 15:13 Takto s nimi naloží každý narozený v Izraeli, když bude přinášet ohnivou oběť příjemně vonící Hospodinu. 
Num 15:14 Bude-li ve vašich budoucích pokoleních chtít přinést ohnivou oběť příjemně vonící Hospodinu některý cizinec pobývající u vás, nebo kdokoli žije mezi vámi, zachová se stejně, jak se při tom chováte vy. 
Num 15:15 Pro shromáždění i pro cizince, jenž u vás pobývá, budou platit stejná pravidla. Toto je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení: vy i cizinec si budete před Hospodinem rovni. 
Num 15:16 Pro vás i pro cizince, jenž u vás pobývá, bude platit stejný zákon a stejný řád." 
Num 15:17 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 15:18 "Řekni synům Izraele: Až vejdete do země, do níž vás uvádím, 
Num 15:19 a budete jíst její chléb, odevzdávejte z něj obětní příspěvek Hospodinu. 
Num 15:20 Jako obětní příspěvek z humna odevzdávejte bochánek ze svého prvního těsta. 
Num 15:21 Po všechna vaše pokolení odevzdávejte Hospodinu obětní příspěvek ze svého prvního těsta. 
Num 15:22 Jestliže se neúmyslně prohřešíte tím, že nesplníte některé z těchto přikázání, jež Hospodin oznámil Mojžíšovi 
Num 15:23 (cokoli vám Hospodin skrze Mojžíše přikázal, ode dne, kdy to Hospodin přikázal, dále, po všechna vaše pokolení), učiníte toto: 
Num 15:24 Pokud se to stane celé obci neúmyslně a nevědomky, obětuje obec jednoho mladého býčka jako zápalnou oběť příjemně vonící Hospodinu spolu s patřičnou moučnou obětí a úlitbou podle pravidel a rovněž jednoho kozla k oběti za hřích. 
Num 15:25 Kněz pak za celou izraelskou obec vykoná obřad smíření, a bude jim odpuštěno. Byla to nedbalost a oni za svou nedbalost přinesli darem ohnivou oběť Hospodinu a rovněž oběť za hřích před Hospodinem. 
Num 15:26 Celé izraelské obci bude odpuštěno, stejně jako cizinci, jenž mezi vámi pobývá, neboť se to celé obci přihodilo neúmyslně. 
Num 15:27 Pokud neúmyslně zhřeší jednotlivec, přinese jako oběť za hřích roční kůzle. 
Num 15:28 Kněz pak vykoná obřad smíření za toho, kdo z nedbalosti neúmyslně zhřešil před Hospodinem. Vykoná za něj obřad smíření, a bude mu odpuštěno. 
Num 15:29 Pro rodilého Izraelitu i pro cizince, jenž mezi vámi pobývá, budete mít stejný zákon o neúmyslném hříchu. 
Num 15:30 Pokud však někdo hřeší opovážlivě, ať je to rodilý Izraelita nebo cizinec, rouhá se Hospodinu; takový bude vyobcován ze svého lidu. 
Num 15:31 Protože pohrdl Hospodinovým slovem a porušil jeho přikázání, musí být vyobcován; lpí na něm vina." 
Num 15:32 Jednou, když byli synové Izraele na poušti, přistihli muže, jak v sobotní den sbírá dříví. 
Num 15:33 Ti, kdo ho přistihli sbírat dříví, jej přivedli k Mojžíšovi, Áronovi a celé obci 
Num 15:34 a nechali jej ve vězení, neboť nebylo jasné, co se s ním má stát. 
Num 15:35 Hospodin pak Mojžíšovi řekl: "Ten muž musí zemřít. Ať jej celá obec za táborem ukamenuje." 
Num 15:36 Celá obec ho tedy vyvedla za tábor a kamenovali jej, až zemřel, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal. 
Num 15:37 Hospodin řekl Mojžíšovi: 
Num 15:38 "Řekni synům Izraele, ať si po všechna pokolení dělají na cípech svých oděvů třásně. Nad tyto třásně v cípech ať si připevní modrou šňůrku. 
Num 15:39 Toto budou vaše třásně. Když na ně pohlédnete, připomenete si všechna Hospodinova přikázání, abyste je plnili. Kdybyste se totiž řídili jen svým srdcem a svýma očima, dovedly by vás ke smilstvu. 
Num 15:40 Takto si budete připomínat všechna moje přikázání a plnit je. Budete svatí svému Bohu. 
Num 15:41 Já jsem Hospodin, váš Bůh, který vás vyvedl z Egypta, abych byl vaším Bohem." 

Num 16:1 Levíta Korach, syn Jishara, syna Kehatova, přibral Dátana a Abirama, syny Eliabovy, a Óna, syna Peletova (což byli Rubenovci) 
Num 16:2 a spolu s dalšími dvěma sty padesáti izraelskými muži povstali proti Mojžíšovi. Byli to představení obce, členové sněmu, samí věhlasní muži. 
Num 16:3 Srotili se proti Mojžíšovi a Áronovi a řekli jim: "Osobujete si příliš! Celá tato obec, ti všichni jsou svatí a Hospodin je uprostřed nich. Proč se tedy pozdvihujete nad Hospodinovo shromáždění?" 
Num 16:4 Když to Mojžíš uslyšel, padl na tvář. 
Num 16:5 Potom promluvil ke Korachovi a celé jeho tlupě: "Ráno Hospodin ukáže, kdo je jeho, kdo je svatý a koho k sobě nechá přistoupit. Přistoupí k němu ten, koho vyvolil. 
Num 16:6 Udělejte toto: Vezměte si kadidelnice, Korach a celá jeho tlupa. 
Num 16:7 Zítra do nich dejte řeřavé uhlí a na ně před Hospodinem položte kadidlo. Hospodin potom rozhodne, kdo je svatý. Osobujete si příliš!" 
Num 16:8 Mojžíš tehdy Korachovi řekl: "Dobře poslouchejte, Leviho synové: 
Num 16:9 Je vám to málo, že vás Bůh Izraele oddělil od izraelské obce a dovolil vám přistupovat k němu, sloužit u Hospodinova Příbytku, stát před obcí a sloužit jí? 
Num 16:10 Dovolil ti spolu s tvými bratry levíty přistupovat k němu, a vy si žádáte ještě kněžství?! 
Num 16:11 Ty a celá tvoje tlupa jste se tedy srotili proti Hospodinu - vždyť kdo je Áron, že reptáte proti němu?" 
Num 16:12 Mojžíš pak nechal zavolat Dátana a Abirama, syny Eliabovy, ale oni řekli: "Nepůjdeme! 
Num 16:13 Je ti to málo, že jsi nás odvedl ze země oplývající mlékem a medem, abys nás nechal pomřít na poušti? To se ještě musíš dělat naším vůdcem?! 
Num 16:14 Do žádné ‚země oplývající mlékem a medem' jsi nás nedovedl, žádné ‚pole a vinici' jsi nám za dědictví nedal. Chceš snad těm mužům vyloupnout oči? Nepůjdeme!" 
Num 16:15 Mojžíš se tedy velmi rozlítil a řekl Hospodinu: "Nevšímej si jejich obětí! Ani jediného osla jsem si od nich nevzal, ani jedinému z nich jsem neublížil!" 
Num 16:16 Potom Mojžíš Korachovi řekl: "Ty a celá tvoje tlupa buďte zítra před Hospodinem - ty s nimi a také Áron. 
Num 16:17 Každý vezměte svou kadidelnici, dejte do ní kadidlo a každý přineste svou kadidelnici před Hospodina - dvě stě padesát kadidelnic. Také ty a Áron přineste svou kadidelnici." 
Num 16:18 Každý tedy vzal svou kadidelnici, dali do nich řeřavé uhlí, na ně položili kadidlo a postavili se ke vchodu do Stanu setkávání k Mojžíšovi a Áronovi. 
Num 16:19 Korach proti nim shromáždil ke vchodu do Stanu setkávání celou obec. Vtom se však celé obci ukázala Hospodinova sláva. 
Num 16:20 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: 
Num 16:21 "Oddělte se od této obce, neboť je v okamžiku zahubím!" 
Num 16:22 Padli tedy na tvář a řekli: "Ó Bože, Bože duchů veškerého těla! Jeden muž zhřeší a ty se hněváš na celou obec?" 
Num 16:23 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 16:24 "Řekni obci: Odstupte ze všech stran od Korachova, Dátanova a Abiramova příbytku!" 
Num 16:25 Mojžíš vstal a šel k Dátanovi a Abiramovi; izraelští starší šli za ním. 
Num 16:26 Tehdy řekl obci: "Odvraťte se od stanů těchto ničemů a nedotýkejte se ničeho, co jim patří, abyste nebyli smeteni se všemi jejich hříchy." 
Num 16:27 Vyklidili tedy prostor kolem dokola Korachova, Dátanova a Abiramova příbytku. Dátan a Abiram vyšli a stáli u vchodu do svých stanů se svými ženami, syny i malými dětmi. 
Num 16:28 Mojžíš řekl: "Takto poznáte, že mne Hospodin poslal činit všechny tyto skutky a že to nedělám o své vůli: 
Num 16:29 Zemřou-li tito muži přirozenou smrtí, přihodí-li se jim, co se lidem běžně stává, pak mne neposlal Hospodin. 
Num 16:30 Učiní-li však Hospodin něco nového a země otevře ústa, aby je pohltila se vším, co mají, takže se zaživa propadnou do hrobu, pak poznáte, že tito muži pohrdli Hospodinem!" 
Num 16:31 Sotva Mojžíš dořekl ta slova, země se pod nimi rozestoupila. 
Num 16:32 Země otevřela ústa a pohltila je, jejich rodiny i všechny ty, kdo byli s Korachem, i veškerý jejich majetek. 
Num 16:33 Propadli se zaživa do hrobu i se vším, co měli. Země se nad nimi zavřela a zmizeli zprostřed shromáždění. 
Num 16:34 Celý kolemstojící Izrael se dal před jejich křikem na útěk a volali: "Ať země nepohltí i nás!" 
Num 16:35 Od Hospodina pak vyšel oheň a pohltil těch dvě stě padesát mužů, kteří přinesli kadidlo. 

Num 17:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 17:2 "Řekni Eleazarovi, synu kněze Árona, ať ze spáleniště posbírá ony kadidelnice, neboť jsou svaté. Uhlí z nich rozmetej do daleka. 
Num 17:3 Z kadidelnic těch, kdo pro svůj hřích přišli o život, se udělají tepané pláty k obložení oltáře, neboť je přinesli před Hospodina, a tak jsou posvěceny. Zůstanou pak synům Izraele jako znamení." 
Num 17:4 Kněz Eleazar tedy vzal měděné kadidelnice, které přinesli ti, kdo byli spáleni, a nechal z nich vytepat obložení oltáře. 
Num 17:5 To se stalo pro syny Izraele připomínkou, aby žádný nepovolaný, který by nebyl z Áronova semene, nepřistupoval a nepálil před Hospodinem kadidlo, aby nedopadl jako Korach a jeho tlupa. Stalo by se mu to, o čem Hospodin mluvil skrze Mojžíše. 
Num 17:6 Nazítří se celá izraelská obec dala do reptání proti Mojžíšovi a Áronovi: "To vy jste způsobili smrt v Hospodinově lidu!" 
Num 17:7 A když se obec srotila proti Mojžíšovi a Áronovi, obrátili se ke Stanu setkávání, a hle, přikryl jej oblak a ukázala se tam Hospodinova sláva. 
Num 17:8 Mojžíš a Áron přišli před Stan setkávání. 
Num 17:9 Tam Hospodin k Mojžíšovi promluvil: 
Num 17:10 "Oddělte se od této obce, neboť je v okamžiku zahubím!" Padli tedy na tvář 
Num 17:11 a Mojžíš řekl Áronovi: "Vezmi kadidelnici, dej do ní řeřavé uhlí z oltáře a na něj kadidlo. Pospěš si k obci a vykonej za ně obřad smíření. Od Hospodina vzešel hrozný hněv a vypukla zhoubná rána!" 
Num 17:12 Áron tedy vzal kadidelnici, jak mu Mojžíš řekl, a běžel doprostřed shromáždění (a hle, v lidu již vypukla rána). Zapálil kadidlo a vykonal za lid obřad smíření. 
Num 17:13 Postavil se mezi mrtvé a živé, a rána se zastavila. 
Num 17:14 Těch, kteří tou ranou zemřeli, bylo 14 700 (kromě těch, kdo zemřeli kvůli Korachovi). 
Num 17:15 A když se rána zastavila, Áron se vrátil k Mojžíšovi ke vchodu do Stanu setkávání. 
Num 17:16 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 17:17 "Mluv k synům Izraele a od vůdců jejich otcovských rodů vyber dvanáct holí - po jedné holi na každý rod. 
Num 17:18 Každému vyryješ na hůl jeho jméno. Áronovo jméno vyryješ na hůl Leviho. 
Num 17:19 Necháš je ve Stanu setkávání před Truhlou svědectví, kde se s vámi setkávám, 
Num 17:20 a stane se, že hůl toho, jehož jsem vyvolil, vypučí. Tak se zbavím reptání synů Izraele, kteří proti vám stále reptají." 
Num 17:21 Mojžíš tedy promluvil k synům Izraele a jejich vůdcové mu dali dvanáct holí - po jedné holi na každý rod. Mezi holemi byla i hůl Áronova. 
Num 17:22 Mojžíš pak ty hole nechal před Hospodinem ve Stanu svědectví. 
Num 17:23 Nazítří Mojžíš vešel do Stanu svědectví, a hle, hůl Árona z rodu Leviho vypučela: vyrašila v pupeny, nasadila květy a vydala zralé mandle! 
Num 17:24 Mojžíš pak všechny hole vynesl od Hospodina před syny Izraele. Ti je prohlédli a každý si vzal svou hůl. 
Num 17:25 Hospodin řekl Mojžíšovi: "Vrať Áronovu hůl před Truhlu svědectví, ať je opatrována jako znamení pro vzbouřence. Tak ukončíš jejich reptání proti mně a nezemřou." 
Num 17:26 A Mojžíš učinil přesně tak, jak mu Hospodin přikázal. 
Num 17:27 Synové Izraele tehdy Mojžíšovi řekli: "Pohleď, umíráme! Hyneme, všichni hyneme! 
Num 17:28 Kdokoli se jen přiblíží k Hospodinovu Příbytku, umírá! To snad vymřeme do posledního?" 

Num 18:1 Hospodin řekl Áronovi: "Ty a tvoji synové spolu s celým tvým otcovským domem ponesete zodpovědnost za přestupky vůči svatyni. Za přestupky vůči vašemu kněžství poneseš zodpovědnost jen ty a tvoji synové. 
Num 18:2 Když budeš se svými syny sloužit před Stanem svědectví, ber s sebou rovněž své bratry z pokolení Levi, z tvého otcovského kmene, ať se připojí k tobě a slouží ti. 
Num 18:3 Budou držet stráž a starat se o tebe i o celý Stan. Nesmí se však přiblížit k vybavení svatyně ani k oltáři - jinak by zemřeli jak oni, tak vy. 
Num 18:4 Připojí se k tobě, aby se starali o Stan setkávání a o veškerou službu Příbytku. Nikdo nepovolaný se k vám však nepřiblíží. 
Num 18:5 Budete držet stráž při svatyni a při oltáři, aby na syny Izraele již nedolehl hrozný hněv. 
Num 18:6 Hle, já sám jsem z řad synů Izraele vybral vaše bratry levíty. Byli odevzdáni Hospodinu a darováni vám, aby sloužili při Stanu setkávání. 
Num 18:7 Jen ty a tvoji synové však smíte sloužit jako kněží ve všem, co souvisí s oltářem a se službou uvnitř za oponou. Kněžskou službu vám dávám jako dar. Nepovolaný, jenž by se přiblížil, však zemře." 
Num 18:8 Hospodin promluvil k Áronovi: "Hle, já sám jsem ti svěřil do péče své obětní příspěvky se všemi svatými dary od synů Izraele. Věčným ustanovením jsem je dal jako kněžský podíl tobě a tvým synům. 
Num 18:9 Ze svatosvatých darů, z ohnivých obětí, ti připadne toto: Každý jejich dar, který mi přinášejí jako svatosvatý - každá jejich moučná oběť, oběť za hřích i oběť odškodnění - to připadne tobě a tvým synům. 
Num 18:10 Budeš to jíst jako svatosvaté, smí to jíst každý, kdo je u tebe mužského pohlaví. Co je svaté, připadne tobě. 
Num 18:11 Také toto ti připadne: Obětní příspěvek, který synové Izraele darují při všech obětech, jež mi nabízejí zvedáním. To jsem dal věčným ustanovením tobě a tvým synům a dcerám. Smí to jíst každý, kdo je ve tvém domě čistý. 
Num 18:12 Všechen nejlepší olej a všechno nejlepší víno i obilí, jejich prvotiny, jež odevzdávají Hospodinu, jsem dal tobě. 
Num 18:13 Prvotiny všeho, co ve své zemi vypěstují a co přinesou Hospodinu, připadnou tobě. Smí to jíst každý, kdo je ve tvém domě čistý. 
Num 18:14 Cokoli by v Izraeli propadlo Hospodinu, připadne tobě. 
Num 18:15 Vše, co otvírá kterékoli lůno, jak z lidí, tak ze zvířat, se přináší Hospodinu a připadne tobě. Prvorozené z lidí však musíš nechat vyplatit; rovněž tak prvorozené z nečistých zvířat. 
Num 18:16 Od stáří jednoho měsíce se budou moci vyplatit. Necháš je vyplatit za určenou cenu 5 šekelů stříbra (měřeno podle šekelu svatyně, což je 20 ger). 
Num 18:17 Prvorozené ze skotu ani bravu však vyplatit nenecháš, je to svaté. Jejich krví pokropíš oltář a jejich tuk necháš dýmat jako ohnivou oběť, jako příjemnou vůni Hospodinu. 
Num 18:18 Jejich maso připadne tobě, tak jako ti připadne hrudí pozvedání a pravá kýta. 
Num 18:19 Všechny svaté obětní příspěvky, jež synové Izraele odevzdávají Hospodinu, jsem dal věčným ustanovením tobě a tvým synům a dcerám. Je to trvalá smlouva, věčně platná před Hospodinem, pro tebe i pro tvé potomstvo." 
Num 18:20 Hospodin řekl Áronovi: "Nezískáš v jejich zemi žádné dědictví; nepřipadne ti mezi nimi podíl. Já jsem tvůj podíl a tvé dědictví uprostřed synů Izraele. 
Num 18:21 Hle, za jejich službu při Stanu setkávání jsem Leviho synům dal za dědictví všechny desátky v Izraeli. 
Num 18:22 Ať se synové Izraele již nepřibližují ke Stanu setkávání, aby na sebe neuvalili hřích a nezemřeli. 
Num 18:23 Službu při Stanu setkávání ať konají jen levítové, svá provinění ať nesou oni sami. Toto je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení: nebudou mít dědictví mezi syny Izraele. 
Num 18:24 Levítům jsem totiž dal za dědictví desátky, jež synové Izraele odevzdávají jako příspěvek Hospodinu. To proto jsem o nich řekl: Nebudou mít dědictví mezi syny Izraele." 
Num 18:25 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 18:26 "Řekni levítům: Když od synů Izraele přijmete jejich desátky, které jsem vám dal za dědictví, odevzdáte z nich Hospodinu jako příspěvek desátky z desátků. 
Num 18:27 To se vám bude počítat jako obětní příspěvek. Jako se to děje s obilím z humna a se šťávou z lisu, 
Num 18:28 tak i vy odevzdáte Hospodinu příspěvek ze všech desátků, které přijmete od synů Izraele. Příspěvek Hospodinu z nich dáte knězi Áronovi. 
Num 18:29 Ze všeho, co vám bude darováno, vždy odevzdáte příspěvek Hospodinu. Ať je ze všeho posvěcen vždy ten nejlepší díl. 
Num 18:30 Řekni jim rovněž: Poté, co z desátků odevzdáte nejlepší díl, budou se vám levítům počítat jako úroda z humna a jako šťáva z lisu. 
Num 18:31 Budete to moci jíst kdekoli - vy i vaše rodiny - neboť je to vaše mzda za vaši službu při Stanu setkávání. 
Num 18:32 Když z toho odevzdáte nejlepší díl, neuvalíte na sebe hřích; neznesvětíte svaté dary synů Izraele a nezemřete." 

Num 19:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: 
Num 19:2 "Toto je ustanovení zákona, jež Hospodin přikázal: Řekni synům Izraele, ať k tobě přivedou červenou jalovici bez vady, na níž není poskvrny a na niž dosud nebylo vloženo jho. 
Num 19:3 Dáte ji knězi Eleazarovi; ten ji odvede ven za tábor, kde bude v jeho přítomnosti zabita. 
Num 19:4 Kněz Eleazar pak prstem nabere trochu krve a tou krví sedmkrát stříkne směrem ke Stanu setkávání. 
Num 19:5 Jalovice pak bude před jeho očima spálena; spálí se její kůže, maso, krev i výkaly. 
Num 19:6 Potom kněz vezme cedrové dřevo, yzop a šarlatovou látku a hodí to do ohně, v němž se pálí ta jalovice. 
Num 19:7 Kněz si pak vypere oděv, omyje si tělo vodou a teprve potom vejde do tábora. Až do večera však bude nečistý. 
Num 19:8 Rovněž ten, kdo jalovici spálil, si vypere oděv ve vodě a omyje si tělo vodou. Až do večera však bude nečistý. 
Num 19:9 Někdo čistý zatím nabere popel té jalovice a uloží jej na čisté místo za táborem; tam bude pro izraelskou obec uchován k přípravě očistné vody. Je to oběť za hřích. 
Num 19:10 Rovněž ten, kdo sbíral popel té jalovice, si vypere oděv. Až do večera však bude nečistý. Toto bude věčné ustanovení pro syny Izraele i pro cizince, který mezi nimi pobývá: 
Num 19:11 Kdo by se dotkl mrtvoly kteréhokoli člověka, bude nečistý po sedm dní. 
Num 19:12 Třetího a sedmého dne se tou vodou bude očišťovat, a bude čistý. Nebude-li se však třetího a sedmého dne očišťovat, pak čistý nebude. 
Num 19:13 Kdokoli se dotkne těla mrtvého člověka a neočistí se, poskvrnil Hospodinův příbytek. Takový člověk bude vyobcován z Izraele, neboť nebyl pokropen očistnou vodou. Bude nečistý, jeho nečistota zůstane na něm. 
Num 19:14 Toto je zákon o člověku, který by zemřel ve stanu: Kdokoli do toho stanu vejde a kdokoli v něm je, bude nečistý po sedm dní. 
Num 19:15 Rovněž každá otevřená nádoba v tom stanu, která není uzavřena poklicí, bude nečistá. 
Num 19:16 Kdokoli se na poli dotkne člověka zabitého mečem nebo zemřelého nebo jeho kostí nebo hrobu, bude nečistý po sedm dní. 
Num 19:17 Tehdy vezmou trochu popela jalovice spálené v oběť za hřích a nalijí na něj do nádoby pramenitou vodu. 
Num 19:18 Někdo čistý pak vezme yzop, namočí jej ve vodě a postříká onen stan, všechno nádobí i všechny lidi, kteří tam byli. Stejně tak postříká toho, kdo se dotkl kostí nebo zabitého nebo zemřelého nebo hrobu. 
Num 19:19 Třetího a sedmého dne postříká čistý nečistého, a tak jej sedmého dne očistí. Dotyčný pak vypere svůj oděv, omyje se vodou, a večer bude čistý. 
Num 19:20 Kdo by však byl nečistý a neočistil se, takový bude vyobcován ze shromáždění, neboť poskvrnil Hospodinovu svatyni. Nebyl pokropen očistnou vodou; bude nečistý. 
Num 19:21 Toto pro ně bude věčné ustanovení. Kdo bude postříkán očistnou vodou, vypere si oděv. Kdokoli se pak dotkne té očistné vody, bude nečistý až do večera. 
Num 19:22 Čehokoli se nečistý dotkne, bude nečisté, a kdokoli se toho dotkne, bude nečistý až do večera." 

Num 20:1 Celá izraelská obec dorazila v prvním měsíci na poušť Cin. Lid pobýval v Kádeši. Tam zemřela Miriam a tam byla pochována. 
Num 20:2 Obci tam však chyběla voda, a tak se srotili proti Mojžíšovi a Áronovi 
Num 20:3 a lid se pustil s Mojžíšem do sváru. "Ó, proč jsme nezemřeli, když naši bratři umírali před Hospodinem!" volali.
Num 20:4 "Proč jste zavedli Hospodinovo shromáždění sem do pouště? Abychom tu my i náš dobytek zemřeli? 
Num 20:5 Proč jste nás odvedli z Egypta? Abyste nás přivedli na toto bídné místo? Tohle není místo pro obilí, fíky, víno ani granátová jablka! Není tu ani voda k pití!" 
Num 20:6 Mojžíš tedy s Áronem odešel od shromáždění ke vchodu do Stanu setkávání. Padli na tvář a vtom se jim ukázala Hospodinova sláva. 
Num 20:7 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 20:8 "Vezmi hůl a spolu se svým bratrem Áronem shromáždi obec. Před jejich očima řeknete skále, ať vydá vodu. Vyvedeš jim vodu ze skály, aby obec i dobytek měli co pít." 
Num 20:9 Mojžíš tedy podle jeho rozkazu vzal hůl, jež byla před Hospodinem. 
Num 20:10 Spolu s Áronem pak svolal shromáždění před skálu. Řekl jim: "Nuže, slyšte, vy buřiči - máme vám z této skály vyvést vodu?" 
Num 20:11 Nato se Mojžíš rozpřáhl a dvakrát udeřil holí do skály. Vytrysklo z ní tolik vody, že se napila obec i jejich dobytek. 
Num 20:12 Hospodin ale Mojžíšovi a Áronovi řekl: "Protože jste mi nevěřili a neprokázali před syny Izraele mou svatost, nedovedete toto shromáždění do země, kterou jim dávám!" 
Num 20:13 To je ta Mej-meriba, Voda sváru, kde se synové Izraele svářili s Hospodinem a Hospodin jim prokázal svou svatost. 
Num 20:14 Mojžíš z Kádeše vyslal posly k edomskému králi se slovy: "Takto praví tvůj bratr Izrael: Jistě víš o všech útrapách, které nás potkaly. 
Num 20:15 Naši otcové sestoupili do Egypta a v té zemi jsme dlouho bydleli. Egypťané však s námi a s našimi otci začali nakládat zle. 
Num 20:16 Volali jsme tedy k Hospodinu a vyslyšel nás, poslal svého Anděla a vyvedl nás z Egypta. Hle, nyní jsme ve městě Kádeš u hranic tvého území. 
Num 20:17 Nech nás prosím projít tvou zemí. Nepůjdeme přes pole ani vinice, nebudeme pít vodu ze studní. Půjdeme Královskou cestou a dokud nepřejdeme tvé území, neodbočíme napravo ani nalevo." 
Num 20:18 Edom však řekl: "Neprojdeš mou zem. Jinak proti tobě vytáhnu s mečem!" 
Num 20:19 Synové Izraele mu odpověděli: "Půjdeme po silnici. Kdybychom se my nebo náš dobytek napili tvé vody, zaplatíme ji. Nejde o nic víc, chceme jen pěšky projít." 
Num 20:20 Edom však řekl: "Neprojdeš!" a vytáhl proti nim s množstvím lidu a s velikou mocí. 
Num 20:21 Edom odepřel Izraeli průchod svým územím a Izrael jej musel obejít. 
Num 20:22 Celá izraelská obec vytáhla z Kádeše a dorazila k hoře Hór. 
Num 20:23 Na hoře Hór u hranic edomské země řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi: 
Num 20:24 "Áron bude připojen ke svému lidu. Nevejde do země, kterou dávám synům Izraele, protože jste se u Mej-meriby vzepřeli mému příkazu. 
Num 20:25 Vezmi Árona i jeho syna Eleazara a vyveď je na horu Hór. 
Num 20:26 Svlékni Áronovi roucho a obleč je jeho synu Eleazarovi. Áron pak bude připojen ke svému lidu - zemře tam." 
Num 20:27 Mojžíš tedy učinil, jak mu Hospodin přikázal; před očima celé obce vystoupili na horu Hór. 
Num 20:28 Mojžíš svlékl Áronovi jeho roucho a oblékl je jeho synu Eleazarovi. Tam, na vrcholu hory, pak Áron zemřel a Mojžíš sestoupil z hory s Eleazarem. 
Num 20:29 Když celá obec viděla, že Áron zemřel, oplakávala ho celá izraelská rodina po třicet dní. 

Num 21:1 Když aradský král, Kananejec sídlící v Negevu, uslyšel, že Izrael přichází atarimskou cestou, napadl Izrael a některé z nich zajal. 
Num 21:2 Izrael tehdy složil slib Hospodinu: "Vydáš-li tento lid do našich rukou, necháme jejich města propadnout klatbě." 
Num 21:3 Hospodin Izrael vyslyšel, vydal mu Kananejce, a Izrael je i jejich města nechal propadnout klatbě. To místo pak nazval Chorma, Klatbě propadlé. 
Num 21:4 Aby se vyhnuli edomské zemi, táhli od hory Hór směrem k Rudému moři. Lid však na cestě ztratil trpělivost 
Num 21:5 a začal Bohu a Mojžíšovi vyčítat: "Proč jste nás odvedli z Egypta? Abychom zemřeli na poušti? Není tu chléb, není tu voda a ten mizerný pokrm se nám už hnusí!" 
Num 21:6 Hospodin tedy na lid poslal jedovaté hady. Na jejich uštknutí mnoho lidí v Izraeli zemřelo. 
Num 21:7 Lid pak přišel k Mojžíši se slovy: "Zhřešili jsme, když jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě. Modli se k Hospodinu, ať nás zbaví těch hadů!" A když se Mojžíš modlil za lid, 
Num 21:8 Hospodin mu řekl: "Zhotov si jedovatého hada a připevni jej na kůl. Každý, kdo na něj pohlédne, bude žít." 
Num 21:9 Mojžíš tedy zhotovil bronzového hada a připevnil jej na kůl. Když někoho uštkl had a on pohlédl na toho bronzového hada, zůstal naživu. 
Num 21:10 Synové Izraele pak táhli dál a utábořili se v Obotu. 
Num 21:11 Z Obotu táhli dál a utábořili se v Ije-abarimu na poušti, jež od východu přiléhá k Moábu. 
Num 21:12 Odtud táhli dál a utábořili se v údolí Zered. 
Num 21:13 Odtud táhli dál a utábořili se na druhé straně řeky Arnon, na poušti, jež vybíhá z emorejského území. (Arnon totiž tvoří hranici mezi Moábem a Emorejci.) 
Num 21:14 Kniha Hospodinových bojů se o něm zmiňuje: "Vaheb v Sufě a údolí Arnonu, 
Num 21:15 svahy údolí, jež k sídlišti Ar se táhne a k moábské hranici se přimyká." 
Num 21:16 Odtud pak táhli do Beéru; to je ta studna, kde Hospodin řekl Mojžíšovi: "Shromáždi lid a dám jim vodu." 
Num 21:17 Tehdy Izrael zpíval tuto píseň: "Tryskej, studnice! Prozpěvujte o ní: 
Num 21:18 Studnici knížata kopala, přední z lidu ji hloubili žezlem a svými holemi." Z pouště pak táhli do Matany, 
Num 21:19 z Matany do Nachalielu, z Nachalielu do Bamotu 
Num 21:20 a z Bamotu ke strži v moábském kraji při vrcholu Pisgy tyčící se nad pustinou. 
Num 21:21 Izrael vyslal posly k emorejskému králi Sichonovi se slovy: 
Num 21:22 "Chtěl bych projít tvou zemí. Neodbočíme do polí ani do vinic, nebudeme pít vodu ze studní. Půjdeme Královskou cestou, dokud nepřejdeme tvé území." 
Num 21:23 Sichon však Izraeli nedovolil projít svým územím. Shromáždil všechen svůj lid a vytáhl proti Izraeli na poušť. Když dorazil do Jahacu, napadl Izrael. 
Num 21:24 Ten jej však porazil ostřím meče a obsadil jeho zem od Arnonu po Jabok, až k území Amonovců (hranice Amonovců byla totiž opevněná). 
Num 21:25 Tak Izrael zabral všechna emorejská města a usadil se v nich, včetně Chešbonu a všech jeho vesnic. 
Num 21:26 Chešbon byl městem emorejského krále Sichona, který bojoval s dřívějším králem Moábu a vzal mu všechnu jeho zem až po Arnon. 
Num 21:27 Proto vypravěči říkají: "Jen jděte do Chešbonu, zkuste ho vystavět, zkuste opevnit město Sichonovo! 
Num 21:28 Z Chešbonu přece oheň vyšlehl, z města Sichonova plamen, jenž pohltil Ar v Moábu stejně, jak návrší Arnonu. 
Num 21:29 Běda tobě, Moábe! Jsi ztracen, lide Kemošův! Ze svých synů učinil běžence, ze svých dcer zajatkyně Sichona, krále Emorejců. 
Num 21:30 Svrhli jsme je, zničeno vše od Chešbonu až k Dibonu; plenili jsme jej až k Nofachu, oheň plál až k Medebě." 
Num 21:31 Tak se Izrael usadil v zemi Emorejců. 
Num 21:32 Mojžíš poslal vyzvědače do Jaezeru. Dobyli jeho vesnice a vyhnali Emorejce, kteří tam bydleli. 
Num 21:33 Potom se obrátili a vydali se vzhůru směrem k Bášanu. Bášanský král Og však proti nim s celým svým lidem vytáhl a utkal se s nimi v Edrei. 
Num 21:34 Hospodin Mojžíšovi řekl: "Neboj se ho! Vydal jsem ho do tvých rukou s celým jeho lidem i s jeho zemí. Naložíš s ním, jako jsi naložil s emorejským králem Sichonem, který bydlel v Chešbonu." 
Num 21:35 A tak jej pobili i s jeho syny a s celým jeho lidem, až z nich nikdo nezůstal naživu, a obsadili jeho zem. 

Num 22:1 Synové Izraele pak táhli dál a utábořili se na moábských pláních za Jordánem naproti Jerichu. 
Num 22:2 Balák, syn Ciporův, se dozvěděl o všem, co Izrael provedl Emorejcům. 
Num 22:3 Když Moáb viděl, kolik je Izraelitů, děsil se; z toho lidu ho jímala hrůza. 
Num 22:4 Proto řekl midiánským starším: "Ten dav teď spase všechno kolem jako vůl spásá trávu!" Balák, syn Ciporův, byl toho času moábským králem. 
Num 22:5 Vyslal posly k Balaámovi, synu Beorovu, do Petoru ležícího na řece Eufrat v jeho rodné zemi. Měli ho pozvat těmito slovy: "Hle, nějaký lid vyšel z Egypta a už pokryl celou zem. Usazuje se přímo přede mnou! 
Num 22:6 Prosím pojď, proklej mi ten lid - je na mě moc silný. Snad jej pak zvládnu porazit a vyhnat ze země. Vím, že komu požehnáš, je požehnaný, a koho prokleješ, je prokletý." 
Num 22:7 Moábští i midiánští starší tedy odešli s věšteckou odměnou v rukách, a když přišli k Balaámovi, vyřídili mu Balákova slova. 
Num 22:8 On jim řekl: "Zůstaňte tu na noc. Ráno vám sdělím, jakou odpověď, mi Hospodin dal." A tak moábští hodnostáři zůstali u Balaáma. 
Num 22:9 Bůh přišel k Balaámovi a řekl: "Kdo jsou ti muži u tebe?" 
Num 22:10 Balaám Bohu odpověděl: "Moábský král Balák, syn Ciporův, pro mě poslal se slovy: 
Num 22:11 ‚Hle, nějaký lid vyšel z Egypta a pokryl celou zem. Pojď a zatrať mi jej - snad s ním pak budu moci bojovat a vyhnat jej.'" 
Num 22:12 Bůh Balaámovi řekl: "Nechoď s nimi. Neproklínej ten lid, neboť je požehnaný!" 
Num 22:13 Balaám tedy ráno vstal a řekl Balákovým hodnostářům: "Vraťte se do své země. Hospodin mi nedovolil jít s vámi." 
Num 22:14 Moábští hodnostáři tedy vstali a vrátili se k Balákovi se slovy: "Balaám s námi odmítl jít." 
Num 22:15 Balák potom vyslal další hodnostáře - bylo jich ještě více a ještě váženějších. 
Num 22:16 Když přišli k Balaámovi, řekli mu: "Takto praví Balák, syn Ciporův: ,Prosím, nezdráhej se ke mně přijít. 
Num 22:17 Chci tě zahrnout velikými poctami a udělám, cokoli mi řekneš. Pojď, zatrať mi ten lid.'" 
Num 22:18 Balaám však Balákovým služebníkům odpověděl: "I kdyby mi Balák dával svůj dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit rozkaz Hospodina, svého Boha, a udělat cokoli, ať malého či velkého. 
Num 22:19 I vy tu však zůstaňte na noc. Já zatím zjistím, co dalšího mi Hospodin řekne." 
Num 22:20 V noci pak Hospodin přišel k Balaámovi a řekl mu: "Když tě ti muži přišli pozvat, vstaň a jdi s nimi. Dělej ale jen to, co ti řeknu." 
Num 22:21 Balaám tedy ráno vstal, osedlal svou oslici a odjel s moábskými hodnostáři. 
Num 22:22 Bůh však kvůli jeho odjezdu vzplanul hněvem a Hospodinův anděl vyšel proti němu, aby mu zahradil cestu. Balaám zatím jel na své oslici spolu se dvěma svými služebníky. 
Num 22:23 Když oslice spatřila Hospodinova anděla stojícího v cestě s taseným mečem v ruce, uhnula z cesty a šla polem. Balaám tedy oslici bil, aby ji zavedl zpět na cestu. 
Num 22:24 Hospodinův anděl se pak postavil na pěšinu mezi vinicemi, z obou stran lemovanou zídkami. 
Num 22:25 Když oslice spatřila Hospodinova anděla, otřela se o zeď, takže otřela o zeď také Balaámovu nohu. Bil ji tedy znovu. 
Num 22:26 Hospodinův anděl pak popošel a postavil se do soutěsky, kde nebyla možnost uhnout vpravo ani vlevo. 
Num 22:27 Když oslice spatřila Hospodinova anděla, lehla si pod Balaámem. Tehdy Balaám vybuchl hněvem a bil oslici holí. 
Num 22:28 Vtom Hospodin rozvázal oslici jazyk. Řekla Balaámovi: "Co jsem ti udělala, že mě už potřetí biješ?" 
Num 22:29 Balaám oslici odpověděl: "Tropíš si ze mě blázny! Mít po ruce meč, už bych tě zabil!" 
Num 22:30 Oslice mu řekla: "Nejsem snad tvá oslice? Jezdil jsi na mně odjakživa až dodnes. Mám snad ve zvyku chovat se k tobě takhle?" Odpověděl: "Ne." 
Num 22:31 Vtom Hospodin Balaámovi odkryl oči. Když spatřil Hospodinova anděla stojícího v cestě s taseným mečem v ruce, poklonil se a padl na tvář. 
Num 22:32 Hospodinův anděl mu řekl: "Proč jsi už třikrát zbil svou oslici? Hle, to já jsem ti zahradil cestu, neboť se mi vůbec nelíbí. 
Num 22:33 Oslice mě spatřila a už třikrát přede mnou uhnula. Kdyby mi neuhnula, už bych tě zabil, ale ji bych nechal žít!" 
Num 22:34 Balaám Hospodinovu andělu odpověděl: "Zhřešil jsem! Nevěděl jsem, že ses mi postavil do cesty. Pokud se ti ta věc nelíbí, vrátím se domů." 
Num 22:35 Hospodinův anděl Balaámovi řekl: "Jdi s těmi muži; mluv ale jen to, co ti řeknu." Balaám tedy jel s Balákovými hodnostáři dál. 
Num 22:36 Když Balák uslyšel, že Balaám přichází, vyšel mu vstříc k moábskému městečku ležícímu na samém kraji arnonské hranice. 
Num 22:37 Balák uvítal Balaáma slovy: "Cožpak jsem ti neposílal pozvání? Proč jsi ke mně nešel? Že bych tě neuměl náležitě poctít?" 
Num 22:38 Balaám Balákovi odpověděl: "Hle, přišel jsem k tobě. Nicméně, nebudu moci říkat jen tak něco. Řeknu jen to, co mi do úst vloží Bůh." 
Num 22:39 A tak šel Balaám s Balákem do Kirjat-chucotu. 
Num 22:40 Tam Balák obětoval skot a brav a pozval k hostině Balaáma i hodnostáře, kteří ho přivedli. 
Num 22:41 Ráno pak Balák vzal Balaáma a vyvedl ho na Baalova návrší, odkud byl vidět zadní voj lidu. 

Num 23:1 Balaám tehdy Balákovi řekl: "Postav mi tu sedm oltářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů." 
Num 23:2 Balák učinil, jak Balaám řekl, a obětoval s Balaámem na každém oltáři býka a berana. 
Num 23:3 Balaám Balákovi řekl: "Postůj u své zápalné oběti, já zatím půjdu opodál. Snad se Hospodin se mnou setká; co mi ukáže, to ti oznámím." A tak odešel sám. 
Num 23:4 Bůh se s ním setkal a Balaám mu řekl: "Připravil jsem sedm oltářů a na každém jsem obětoval býka a berana." 
Num 23:5 Hospodin vložil Balaámovi do úst slovo. Potom řekl: "Vrať se k Balákovi a mluv takto." 
Num 23:6 Vrátil se tedy k němu; stál dosud obklopen všemi moábskými hodnostáři u své zápalné oběti. 
Num 23:7 Tehdy Balaám pronesl svou průpověď: "Z Aramu přivedl mě Balák, z východních hor král moábský. ‚Pojď, proklej mi Jákoba' řekl, ‚Pojď a spílej Izraeli!' 
Num 23:8 Jak zatratit mám, koho nezatratil Bůh? Jak spílat, komu Hospodin nespílá? 
Num 23:9 Z vrcholků skal jej vidím a z pahorků jej spatřuji: Hle, lid, jenž o samotě bydlí, jenž se nepočítá mezi národy. 
Num 23:10 Kdo sečte prach Jákobův, kdo oblak Izraele vyčíslí? Kéž i já zemřu smrtí spravedlivých, kéž jednou skončím jako on!" 
Num 23:11 "Co mi to děláš?" řekl Balák Balaámovi. "Přivedl jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a hle, ty jen žehnáš a žehnáš!" 
Num 23:12 On však odpověděl: "Cožpak nemusím dbát o to, abych říkal, co mi do úst vloží Hospodin?" 
Num 23:13 Balák ho vyzval: "Pojď se na ně se mnou podívat odjinud. Uvidíš jen konec jejich zadního voje, neuvidíš je všechny. Zatrať mi je odtamtud!" 
Num 23:14 A tak ho vzal na pláň Cofim na vrcholu Pisgy, postavil sedm oltářů a na každém obětoval býka a berana. 
Num 23:15 Balaám pak Balákovi řekl: "Postůj zde u své zápalné oběti. Já zatím půjdu tam, vstříc Hospodinu." 
Num 23:16 Hospodin se s Balámem setkal a vložil mu do úst slovo. Potom řekl: "Vrať se k Balákovi a mluv takto." 
Num 23:17 Vrátil se tedy k němu; stál dosud u své zápalné oběti, obklopen moábskými hodnostáři. Balák se ho zeptal: "Co pravil Hospodin?" 
Num 23:18 Tehdy Balaám pronesl svou průpověď: "Vstaň, Baláku, a slyš, naslouchej mi, synu Ciporův! 
Num 23:19 Bůh není člověk, aby lhal, není lidský syn, aby se měnil. Řekne snad něco, a nesplní, promluví snad, a nedodrží to? 
Num 23:20 Hle, dostal jsem za úkol žehnat; když žehná On, já to nezvrátím. 
Num 23:21 Nevidí se trápení v Jákobovi, nejsou na dohled těžkosti v Izraeli. Hospodin, jeho Bůh, je s ním královské fanfáry je slyšet v něm! 
Num 23:22 Bůh, jenž z Egypta vyvedl je, je pro ně silou rohů buvolích. 
Num 23:23 Není žádné věštby proti Jákobovi, není zaklínání proti Izraeli. Vše se včas oznámí Jákobovi, dozví se Izrael, co chystá Bůh. 
Num 23:24 Hle, lid ten jako lvice vstává, jak lev se pozvedá. Neulehne, než kořist zhltne, krev skolených než vypije!" 
Num 23:25 Nato Balák Balaámovi řekl: "Když už jej nezatracuješ, aspoň mu nežehnej!" 
Num 23:26 Balaám však Balákovi odpověděl: "Což jsem ti neříkal: Udělám, cokoli řekne Hospodin?" 
Num 23:27 Balák pak Balaáma vyzval: "Pojď prosím, vezmu tě na jiné místo; snad se Bohu zalíbí, abys mi je zatratil odtamtud." 
Num 23:28 A tak vzal Balaáma a vyvedl ho na vrchol Peoru, čnícího nad pustinou. 
Num 23:29 Tehdy Balaám Balákovi řekl: "Postav mi tu sedm oltářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů." 
Num 23:30 Balák učinil, jak Balaám řekl, a obětoval na každém oltáři býka a berana. 

Num 24:1 Balaám viděl, že se Hospodinu líbí, aby Izraeli žehnal, a tak nešel vyhledávat věštby jako předešle, ale vydal se k poušti. 
Num 24:2 Když pak Balaám pozvedl oči a spatřil Izrael tábořící podle kmenů, přišel na něj Boží Duch. 
Num 24:3 Tehdy Balaám pronesl svou průpověď: "Toto praví Balaám, syn Beorův, toto praví jasnozřivý muž. 
Num 24:4 Toto praví ten, jenž slyší Boží řeč, jenž vidění Všemohoucího spatřuje, jenž padá na tvář a jeho oči jsou odkryty: 
Num 24:5 Jak krásné jsou tvé stany, Jákobe, tvé příbytky, ó Izraeli! 
Num 24:6 Jak palmové háje se prostírají, jak zahrady nad řekou, jak aloe, jež Hospodin sázel, jak cedry u vody. 
Num 24:7 Přetékat vodou budou vědra jeho, símě jeho bude hojnost vody mít. Král jeho nad Agaga vyvýšen bude, království jeho se pozvedne. 
Num 24:8 Bůh, jenž z Egypta vyvedl je, je pro ně silou rohů buvolích. Národy nepřátel svých zhltne, jejich kosti ohryže, jejich šípy zláme. 
Num 24:9 Schoulil se, jako lev ulehl, jako lvice - kdo přiměje ho vstát? Ať jsou požehnáni, kdo ti žehnají, a zlořečeni, kdo ti zlořečí!" 
Num 24:10 Nato Balák vybuchl hněvem vůči Balaámovi. Spráskl ruce a řekl Balaámovi: "Pozval jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a hle, ty jim už potřetí jen žehnáš a žehnáš! 
Num 24:11 Hned zmiz, vrať se domů! Říkal jsem: ‚Zahrnu tě poctami', ale Hospodin tě o tu poctu připravil." 
Num 24:12 Balaám Balákovi odpověděl: "Cožpak jsem neříkal už tvým poslům, které jsi za mnou poslal: 
Num 24:13 ‚I kdyby mi Balák dával svůj dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit Hospodinův rozkaz a udělat o své vůli cokoli, ať dobrého či zlého - řeknu jen to, co řekne Hospodin'? 
Num 24:14 Hned odejdu domů ke svým, ale ještě ti sdělím, co tento lid v budoucnu učiní tvému lidu." 
Num 24:15 Tehdy Balaám pronesl svou průpověď: "Toto praví Balaám, syn Beorův, toto praví jasnozřivý muž. 
Num 24:16 Toto praví ten, jenž slyší Boží řeč, jenž má poznání od Nejvyššího, jenž vidění Všemohoucího spatřuje, jenž padá na tvář a jeho oči jsou odkryty: 
Num 24:17 Vidím jej, i když ne nyní; hledím na něj, i když ne zblízka: Vyjde hvězda z Jákoba, povstane žezlo z Izraele; rozdrtí spánky Moábovy a temeno všech synů Setových. 
Num 24:18 Podmaněn bude Edom, podmaněn bude Seír nepřáteli svými, Izrael udatně bude vítězit. 
Num 24:19 Panovat bude, kdo z Jákoba vzejde, vyhubí ty, kdo ze Seíru přežijí." 
Num 24:20 Když pak spatřil Amaleka, pronesl Balaám tuto průpověď: "První mezi národy je Amalek, jeho koncem je však věčná záhuba." 
Num 24:21 Také když spatřil Kenijce, pronesl tuto průpověď: "Tvůj příbytek je pevný, na skále leží hnízdo tvé. 
Num 24:22 Přesto však přijde vniveč, Kaine, jen co tě Ašur do zajetí odvleče." 
Num 24:23 Potom pronesl další průpověď: "Běda! Kdo přežije, až to Bůh učiní? 
Num 24:24 Loďstvo od Kitejských břehů porobí Ašura, porobí Hebera, i je však čeká věčná záhuba!" 
Num 24:25 Nato Balaám vstal a odešel zpátky domů. Rovněž Balák odešel svou cestou. 

Num 25:1 Když Izrael pobýval v Šitimu, začal lid smilnit s místními Moábkami. 
Num 25:2 Ty je pozvaly k obětním hodům svého božstva a lid jedl a klaněl se jejich božstvu. 
Num 25:3 Tak se Izrael spřáhl s božstvem Baal-peor. Hospodin vzplanul proti Izraeli hněvem. 
Num 25:4 Hospodin řekl Mojžíšovi: "Vezmi všechny náčelníky lidu a veřejně je kvůli Hospodinu pověs na kůl, aby se Hospodinův planoucí hněv odvrátil od Izraele." 
Num 25:5 Mojžíš pak řekl izraelským soudcům: "Každý pobijte ze svých mužů ty, kdo se spřáhli s Baal-peorem!" 
Num 25:6 Zatímco ostatní plakali u vchodu do Stanu setkávání, jeden ze synů Izraele přišel a před očima Mojžíše i celé izraelské obce si přivedl domů Midiánku. 
Num 25:7 Když to spatřil Pinchas, syn Eleazara, syna kněze Árona, vzdálil se od ostatních a vzal do ruky kopí. 
Num 25:8 Vešel za tím Izraelcem pod baldachýn a oba je probodl - onoho Izraelce i tu ženu - až po její břicho. Tehdy se rána mezi syny Izraele zastavila. 
Num 25:9 Těch, kdo tou ranou zemřeli, bylo 24 000. 
Num 25:10 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 25:11 "Pinchas, syn Eleazara, syna kněze Árona, odvrátil mou zuřivost od synů Izraele. Rozhorlil se totiž uprostřed nich mou horlivostí, a tak jsem ve svém rozhorlení syny Izraele nezahubil. 
Num 25:12 Proto mu řekni, že já sám mu daruji svou smlouvu pokoje. 
Num 25:13 Ta bude pro něj i pro jeho potomstvo smlouvou věčného kněžství, neboť horlil pro svého Boha, a tak pro syny Izraele dosáhl smíření." 
Num 25:14 Onen izraelský muž, který byl zabit spolu s Midiánkou, se jmenoval Zimri, syn Salův. Byl to vůdce svého otcovského rodu z pokolení Šimeonova. 
Num 25:15 Ona midiánská žena se jmenovala Kozbi, dcera Curova. Ten byl hlavou svého otcovského kmene v Midiánu. 
Num 25:16 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 25:17 "Napadněte Midiánce a bijte je, 
Num 25:18 neboť oni lstivě napadli vás. Chtěli vás přelstít pomocí Peora a pomocí své sestry Kizbi, dcery midiánského vůdce, zabité v den té zhoubné rány kvůli Peorovi." 

Num 26:1 Po této ráně Hospodin řekl Mojžíšovi a Eleazarovi, synu kněze Árona: 
Num 26:2 "Sečtěte celou izraelskou obec. Od dvaceti let výše započtěte podle jejich otcovských domů každého, kdo je v Izraeli schopen vycházet do boje." 
Num 26:3 Mojžíš s knězem Eleazarem k nim tedy na moábských pláních při Jordánu naproti Jerichu promluvil takto: 
Num 26:4 "Sečtěte lid od dvacetiletých výše, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi a synům Izraele, když vyšli z Egypta." 
Num 26:5 Ruben byl Izraelův prvorozený. Synové Rubenovi: Chanoch a z něj rod chanošský, Palu a z něj rod paluský, 
Num 26:6 Checron a z něj rod checronský, Karmi a z něj rod karmijský. 
Num 26:7 To jsou rubenské rody. Čítaly 43 730 mužů. 
Num 26:8 Synové Paluovi: Eliab. 
Num 26:9 Synové Eliabovi: Nemuel, Dátan a Abiram. (To byl ten Dátan a Abiram, zástupci obce, kteří s Korachovou tlupou bojovali proti Mojžíšovi a Áronovi při svém odboji proti Hospodinu. 
Num 26:10 Tehdy země otevřela ústa a pohltila je i Koracha. Celá ta tlupa pomřela a oněch 250 mužů pohltil oheň, takže se stali výstražným znamením.) 
Num 26:11 Korachovi synové však nevymřeli. 
Num 26:12 Synové Šimeonovi po svých rodech: Nemuel a z něj rod nemuelský, Jamin a z něj rod jaminský, Jachin a z něj rod jachinský, 
Num 26:13 Zerach a z něj rod zerašský, Šaul a z něj rod šaulský. 
Num 26:14 To jsou šimeonské rody. Čítaly 22 200 mužů. 
Num 26:15 Synové Gádovi po svých rodech: Cefon a z něj rod cefonský, Chagi a z něj rod chagijský, Šuni a z něj rod šunijský, 
Num 26:16 Ozni a z něj kmen oznijský, Eri a z něj kmen erijský, 
Num 26:17 Arod a z něj kmen arodský, Areli a z něj kmen arelijský. 
Num 26:18 To jsou rody Gádových synů. Čítaly 40 500 mužů. 
Num 26:19 (Er a Onan, Judovi synové, zemřeli v kanaánské zemi.) 
Num 26:20 Synové Judovi po svých rodech: Šela a z něj rod šelský, Peres a z něj rod pereský, Zerach a z něj rod zerašský. 
Num 26:21 Synové Peresovi: z Checrona rod checronský, z Chamula rod chamulský. 
Num 26:22 To jsou rody Judovy. Čítaly 76 500 mužů. 
Num 26:23 Synové Isacharovi po svých rodech: Tola a z něj rod tolský, Puva a z něj rod puvský, 
Num 26:24 Jašub a z něj rod jašubský, Šimron a z něj rod šimronský. 
Num 26:25 To jsou rody Isacharovy. Čítaly 64 300 mužů. 
Num 26:26 Synové Zabulonovi po svých rodech: Sered a z něj rod seredský, Elon a z něj rod elonský, Jachleel a z něj rod jachleelský. 
Num 26:27 To jsou zabulonské rody. Čítaly 60 500 mužů. 
Num 26:28 Synové Josefovi po svých rodech: Manases a Efraim. 
Num 26:29 Synové Manasesovi: Machir a z něj rod machirský (a Machir zplodil Gileáda), Gileád a z něj rod gileádský. 
Num 26:30 Synové Gileádovi: Iezer a z něj rod iezerský, Chelek a z něj rod chelecký, 
Num 26:31 Asriel a z něj rod asrielský, Šechem a z něj rod šechemské, 
Num 26:32 Šemid a z něj rod šemidský, Chefer a z něj rod cheferský. 
Num 26:33 Celofchad, syn Cheferův, neměl syny, jen samé dcery. Ty se jmenovaly: Machla, Noa, Chogla, Milka a Tirsa. 
Num 26:34 To jsou rody Manasesovy. Čítaly 52 700 mužů. 
Num 26:35 Synové Efraimovi po svých rodech: Šutelach a z něj rod šutelašský, Beker a z něj rod bekerský, Tachan a z něj rod tachanský. 
Num 26:36 Synové Šutelachovi: Eran a z něj rod eranský. 
Num 26:37 To jsou rody synů Efraimových. Čítaly 32 500 mužů. To jsou synové Josefovi po svých rodech. 
Num 26:38 Synové Benjamínovi po svých rodech: Bely rod belský, Ašbel a z něj rod ašbelský, Achiram a z něj rod achiramský, 
Num 26:39 Šufam a z něj rod šufamský, Chufam a z něj rod chufamský. 
Num 26:40 Synové Belovi: Ard a Naaman: z Arda rod ardský, z Naámana rod naámanský. 
Num 26:41 To jsou synové Benjamínovi po svých rodech. Čítali 45 600 mužů. 
Num 26:42 Toto jsou synové Danovi po svých rodech: Šucham a z něj rod šuchamský. To jsou Danovy rody po svých rodech. 
Num 26:43 Všechny šuchamské rody čítaly 64 400 mužů. 
Num 26:44 Synové Ašerovi po svých rodech: Jimna a z něj rod jimenský, Jišvi a z něj rod jišvijský, Berija a z něj rod berijský. 
Num 26:45 Synové Beriovi: Cheber a z něj rod cheberský, Malkiel a z něj kmen malkielský. 
Num 26:46 Ašerova dcera se jmenovala Serach. 
Num 26:47 To jsou rody synů Ašerových. Čítaly 53 400 mužů. 
Num 26:48 Synové Neftalímovi po svých rodech: Jachceel a z něj rod jachceelský, Guni a z něj rod gunijský, 
Num 26:49 Jecer a z něj rod jecerský, Šilem a z něj rod šilemský. 
Num 26:50 To jsou rody Neftalímovy po svých rodech. Čítaly 45 400 mužů. 
Num 26:51 Toto je celkový součet synů Izraele: 601 730 mužů. 
Num 26:52 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 26:53 Ať je těmto rodům přiděleno dědičné území podle počtu zapsaných osob. 
Num 26:54 Většímu rodu přiděl větší dědictví, menšímu menší - každému podle jeho velikosti. 
Num 26:55 Země bude ovšem rozdělena losem; budou přijímat dědictví podle počtu osob ve svém otcovském pokolení. 
Num 26:56 Dědictví jim bude rozděleno losem, ať už malému či velkému. 
Num 26:57 Toto je výčet levítů po jejich rodech: Geršon a z něj rod geršonský, Kehat a z něj rod kehatský, Merari a z něj rod merarijský. 
Num 26:58 Toto jsou rody Leviho: rod libnijský, rod hebronský, rod machlijský, rod mušijský, rod korachovský. Kehat zplodil Amrama. 
Num 26:59 Amramova žena se jmenovala Jochebed, dcera Leviho (ta se mu narodila v Egyptě). Porodila Amramovi Árona, Mojžíše a jejich sestru Miriam. 
Num 26:60 Áronovi se narodil Nádab, Abihu, Eleazar a Itamar. 
Num 26:61 Nádab a Abihu však zemřeli, když před Hospodinem obětovali nepatřičný oheň. 
Num 26:62 Z levítů bylo započteno celkem 23 000 mužů starších jednoho měsíce. Nebyli započteni mezi syny Izraele, neboť jim mezi nimi nepřipadlo žádné dědictví. 
Num 26:63 Toto jsou synové Izraele, které sečetl Mojžíš s knězem Eleazarem na moábských pláních při Jordánu naproti Jerichu. 
Num 26:64 Nebyl mezi nimi nikdo ze synů Izraele, které sečetl Mojžíš s knězem Áronem na poušti Sinaj. 
Num 26:65 O těch totiž Hospodin řekl: "Musejí zemřít na poušti" a nezůstal z nich nikdo než Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův. 

Num 27:1 Tehdy přistoupily dcery Celofchada, syna Cheferova, syna Gileádova, syna Machirova, syna Manasesova z rodu Josefova syna Manasese. Jeho dcery se jmenovaly Machla, Noa, Chogla, Milka a Tirsa. 
Num 27:2 Postavily se před Mojžíše, před kněze Eleazara, před vůdce a před celou obec ke vchodu do Stanu setkávání a řekly: 
Num 27:3 "Náš otec zemřel na poušti, ale nepatřil k té tlupě, která se srotila proti Hospodinu, k tlupě Korachově. Zemřel pro svůj vlastní hřích, aniž měl syny. 
Num 27:4 Má jméno našeho otce vymizet z jeho rodu jen proto, že neměl syna? Přiděl nám dědičné vlastnictví mezi bratry našeho otce." 
Num 27:5 Mojžíš tedy jejich případ přednesl Hospodinu. 
Num 27:6 Hospodin Mojžíšovi řekl: 
Num 27:7 "Celofchadovy dcery mluví správně. Bezodkladně jim přiděl dědičné vlastnictví mezi bratry jejich otce; dědictví jejich otce převeď na ně. 
Num 27:8 K synům Izraele pak promluv takto: Když někdo zemře, aniž měl syna, převedete jeho dědictví na jeho dceru. 
Num 27:9 Kdyby neměl ani dceru, přidělíte jeho dědictví jeho bratrům. 
Num 27:10 Kdyby neměl ani bratry, přidělíte jeho dědictví bratrům jeho otce. 
Num 27:11 Kdyby ani jeho otec neměl bratry, přidělíte jeho dědictví nejbližšímu příbuznému z jeho rodu a ten je obdrží." To se pro syny Izraele stalo právním ustanovením, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 
Num 27:12 Hospodin Mojžíšovi řekl: "Vystup na toto pohoří Abarim a pohleď na zem, kterou dávám synům Izraele. 
Num 27:13 Až ji spatříš, budeš i ty připojen ke svému lidu, jako byl k němu připojen tvůj bratr Áron. 
Num 27:14 To proto, že jste se vzepřeli mému příkazu na poušti Cin, kde se obec se mnou pustila do sváru, místo abyste před nimi prokázali mou svatost." To je ta Mej-meriba, Voda sváru, v Kádeši na poušti Cin. 
Num 27:15 Mojžíš Hospodinu odpověděl: 
Num 27:16 "Ó Hospodine, Bože duchů veškerého těla! Opatři této obci někoho, 
Num 27:17 kdo by před nimi vycházel i vcházel, kdo by je vyváděl i uváděl, ať Hospodinova obec není jako ovce bez pastýře." 
Num 27:18 Hospodin Mojžíšovi řekl: "Jozue, syn Nunův, je muž, ve kterém přebývá Duch. Vezmi jej k sobě a vlož na něj ruku. 
Num 27:19 Postav jej před kněze Eleazara a před očima celé obce mu dej pověření. 
Num 27:20 Předej mu svou důstojnost, aby jej celá obec synů Izraele poslouchala. 
Num 27:21 Ať se postaví před kněze Eleazara. Ten se za něj bude dotazovat na Hospodinova rozhodnutí pomocí urim. Na jeho rozkaz budou vycházet a na jeho rozkaz budou vcházet - on a s ním všichni synové Izraele, totiž celá obec." 
Num 27:22 Mojžíš tedy učinil, jak mu Hospodin přikázal. Vzal Jozuu, postavil ho před kněze Eleazara a před celou obec, 
Num 27:23 vložil na něj ruce a dal mu pověření, jak o tom Hospodin promluvil skrze Mojžíše. 

Num 28:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 28:2 "Přikaž synům Izraele: Dbejte na to, ať mi v určený čas přinášíte mé oběti, můj pokrm, mou ohnivou oběť, mou příjemnou vůni. 
Num 28:3 Řekni jim: Toto je ohnivá oběť, kterou budete přinášet Hospodinu každý den: dva roční beránci bez vady ke stálé zápalné oběti. 
Num 28:4 Jednoho beránka obětuj ráno a druhého za soumraku. 
Num 28:5 Jako moučnou oběť k němu přidej desetinu efy bílé mouky zadělané čtvrtkou hinu vytlačeného oleje. 
Num 28:6 To je stálá zápalná oběť, ustanovená na hoře Sinaj jako příjemná vůně, ohnivá oběť Hospodinu. 
Num 28:7 K beránku patří úlitba čtvrtky hinu opojného nápoje, kterou pro Hospodina vyliješ ve svatyni. 
Num 28:8 Druhého beránka obětuj za soumraku. Připrav stejnou moučnou oběť i úlitbu jako ráno. Bude to příjemná vůně, ohnivá oběť Hospodinu. 
Num 28:9 V sobotní den obětuj dva roční beránky bez vady. Jako moučnou oběť k nim přidej dvě desetiny efy bílé mouky zadělané olejem s příslušnou úlitbou. 
Num 28:10 To je sobotní zápalná oběť - tu přinášejte kromě stálé zápalné oběti a úlitby každou sobotu. 
Num 28:11 Při začátcích vašich měsíců přineste jako zápalnou oběť Hospodinu dva mladé býčky, jednoho berana a sedm ročních beránků bez vady. 
Num 28:12 Jako moučnou oběť pak přidejte tři desetiny efy bílé mouky zadělané olejem ke každému býčku, dvě desetiny k jednomu beranu 
Num 28:13 a po desetině ke každému beránku. To je zápalná oběť, připravená jako příjemná vůně, ohnivá oběť Hospodinu. 
Num 28:14 K nim náleží tyto úlitby: půl hinu vína na býčka, třetina hinu na berana a čtvrtina hinu na beránka. To je zápalná obět při novoluní každého měsíce v roce. 
Num 28:15 Kromě stálé zápalné oběti a příslušné úlitby ať je obětován také jeden kozel jako oběť za hřích. 
Num 28:16 Čtrnáctého dne prvního měsíce bude Pesach - Hospodinův Hod beránka. 
Num 28:17 Patnáctého dne toho měsíce pak bude slavnost. Po sedm dní jezte nekvašené chleby. 
Num 28:18 Prvního dne mějte svaté shromáždění; nedělejte žádnou běžnou práci. 
Num 28:19 Jako ohnivou oběť přineste Hospodinu k zápalné oběti dva mladé býčky, jednoho berana a sedm ročních beránků; hleďte, ať jsou bez vady. 
Num 28:20 Jako moučnou oběť k nim přidejte bílou mouku zadělanou olejem: tři desetiny efy na býčka, dvě desetiny na berana 
Num 28:21 a na každého z těch sedmi beránků po desetině. 
Num 28:22 Dále přines jednoho kozla jako oběť za hřích, aby za vás byl vykonán obřad smíření. 
Num 28:23 Toto vše budete obětovat kromě ranní zápalné oběti, jež patří ke stálé zápalné oběti. 
Num 28:24 Stejně tak budete po sedm dní každý den obětovat pokrm ohnivé oběti příjemně vonící Hospodinu; ať je obětován kromě stálé zápalné oběti a její úlitby. 
Num 28:25 Sedmého dne pak mějte svaté shromáždění; nedělejte žádnou běžnou práci. 
Num 28:26 V Den prvotin, až budete o vaší Slavnosti týdnů přinášet Hospodinu novou moučnou oběť, mějte svaté shromáždění; nedělejte žádnou běžnou práci. 
Num 28:27 Jako příjemně vonící zápalnou oběť přineste Hospodinu dva mladé býčky, jednoho berana a sedm ročních beránků. 
Num 28:28 Jako moučnou oběť k nim přidejte bílou mouku zadělanou olejem: tři desetiny efy na jednoho býčka, dvě desetiny na jednoho berana 
Num 28:29 a na každého z těch sedmi beránků po desetině. 
Num 28:30 Přines také jednoho kozla, aby za vás byl vykonán obřad smíření. 
Num 28:31 To vše připravíte kromě stálé zápalné oběti a moučné oběti, jež k ní náleží; hleďte, ať jsou bez vady. Rovněž tak úlitby, jež k nim náleží. 

Num 29:1 Prvního dne sedmého měsíce mějte svaté shromáždění; nedělejte žádnou běžnou práci - je to Den troubení. 
Num 29:2 Jako příjemně vonící zápalnou oběť přineste Hospodinu jednoho ročního býčka, jednoho berana a sedm ročních beránků bez vady. 
Num 29:3 Jako moučnou oběť k nim přidejte bílou mouku zadělanou olejem: tři desetiny efy na býčka, dvě desetiny na berana 
Num 29:4 a jednu desetinu na každého z těch sedmi beránků. 
Num 29:5 Dále jednoho kozla jako oběť za hřích, aby za vás byl vykonán obřad smíření. 
Num 29:6 To vše (kromě novolunní zápalné oběti s její moučnou obětí, kromě stálé zápalné oběti s její moučnou obětí a kromě patřičných úliteb) připravíte podle příslušných pravidel jako příjemnou vůni, jako ohnivou oběť Hospodinu. 
Num 29:7 Desátého dne téhož sedmého měsíce mějte svaté shromáždění, kdy se budete pokorně postit; nedělejte žádnou práci. 
Num 29:8 Jako příjemně vonící zápalnou oběť přineste Hospodinu jednoho ročního býčka, jednoho berana a sedm ročních beránků; hleďte, ať jsou bez vady. 
Num 29:9 Jako moučnou oběť k nim přidejte bílou mouku zadělanou olejem: tři desetiny efy na býčka, dvě desetiny na jednoho berana 
Num 29:10 a na každého z těch sedmi beránků po desetině. 
Num 29:11 Dále přineste jednoho kozla jako oběť za hřích (kromě oběti za hřích při obřadu smíření, kromě stálé zápalné oběti s její moučnou obětí a kromě jejich úliteb). 
Num 29:12 Patnáctého dne sedmého měsíce mějte svaté shromáždění; nedělejte žádnou běžnou práci. Po sedm dní budete slavit Hospodinovu slavnost: 
Num 29:13 Jako příjemnou vůni, jako ohnivou oběť přineste Hospodinu k zápalné oběti 13 mladých býčků, 2 berany a 14 ročních beránků; ať jsou bez vady. 
Num 29:14 Jako moučnou oběť k nim přidejte bílou mouku zadělanou olejem: tři desetiny efy na každého z těch třinácti býčků, dvě desetiny na každého z těch dvou beranů 
Num 29:15 a na každého z těch čtrnácti beránků po desetině. 
Num 29:16 Dále jednoho kozla jako oběť za hřích (kromě stálé zápalné oběti, její moučné oběti a její úlitby). 
Num 29:17 Druhý den slavnosti: 12 býčků, 2 berany a 14 ročních beránků bez vady. 
Num 29:18 K těm býčkům, beranům a beránkům přidejte patřičnou moučnou oběť a úlitby podle pravidel, úměrně jejich počtu. 
Num 29:19 Dále jednoho kozla jako oběť za hřích (kromě stálé zápalné oběti, její moučné oběti a jejich úliteb). 
Num 29:20 Třetí den: 11 býčků, 2 berany a 14 ročních beránků bez vady. 
Num 29:21 K těm býčkům, beranům a beránkům přidejte patřičnou moučnou oběť a úlitby podle pravidel, úměrně jejich počtu. 
Num 29:22 Dále jednoho kozla jako oběť za hřích (kromě stálé zápalné oběti, její moučné oběti a její úlitby). 
Num 29:23 Čtvrtý den: 10 býčků, 2 berany a 14 ročních beránků bez vady. 
Num 29:24 K těm býčkům, beranům a beránkům přidejte patřičnou moučnou oběť a úlitby podle pravidel, úměrně jejich počtu. 
Num 29:25 Dále jednoho kozla jako oběť za hřích (kromě stálé zápalné oběti, její moučné oběti a její úlitby). 
Num 29:26 Pátý den: 9 býčků, 2 berany a 14 ročních beránků bez vady. 
Num 29:27 K těm býčkům, beranům a beránkům přidejte patřičnou moučnou oběť a úlitby podle pravidel, úměrně jejich počtu. 
Num 29:28 Dále jednoho kozla jako oběť za hřích (kromě stálé zápalné oběti, její moučné oběti a její úlitby). 
Num 29:29 Šestý den: 8 býčků, 2 berany a 14 ročních beránků bez vady. 
Num 29:30 K těm býčkům, beranům a beránkům přidejte patřičnou moučnou oběť a úlitby podle pravidel, úměrně jejich počtu. 
Num 29:31 Dále jednoho kozla jako oběť za hřích (kromě stálé zápalné oběti, její moučné oběti a jejích úliteb). 
Num 29:32 Sedmý den: 7 býčků, 2 berany a 14 ročních beránků bez vady. 
Num 29:33 K těm býčkům, beranům a beránkům přidejte patřičnou moučnou oběť a úlitby podle příslušných pravidel, úměrně jejich počtu. 
Num 29:34 Dále jednoho kozla jako oběť za hřích (kromě stálé zápalné oběti, její moučné oběti a její úlitby). 
Num 29:35 Osmého dne mějte svátek; nedělejte žádnou běžnou práci. 
Num 29:36 Jako příjemnou vůni, ohnivou oběť přineste Hospodinu k zápalné oběti jednoho býčka, jednoho berana a sedm ročních beránků bez vady. 
Num 29:37 K tomu býčku, beranu a beránkům přidejte patřičnou moučnou oběť a úlitby podle pravidel, úměrně jejich počtu. 
Num 29:38 Dále jednoho kozla jako oběť za hřích (kromě stálé zápalné oběti, její moučné oběti a její úlitby). 
Num 29:39 Tyto zápalné oběti, moučné oběti, úlitby a pokojné oběti budete přinášet Hospodinu při vašich slavnostech, a to kromě svých slibů a dobrovolných darů." 

Num 30:1 Mojžíš řekl synům Izraele všechno tak, jak mu Hospodin přikázal. 
Num 30:2 Mojžíš promluvil k náčelníkům izraelských pokolení: "Hospodin přikázal toto: 
Num 30:3 Když se muž zaváže Hospodinu slibem nebo přísahou, nebude moci své slovo zrušit; učiní vše tak, jak to vyšlo z jeho úst. 
Num 30:4 Když se slibem Hospodinu zaváže mladá žena, žijící v domě svého otce, 
Num 30:5 pak, pokud její otec nic nenamítne, až o tom uslyší, budou všechny sliby, jimiž se zavázala, platit. 
Num 30:6 Pokud by jí však otec téhož dne, kdy o tom uslyší, zabránil, pak žádný slib, jímž se zavázala, neplatí. Hospodin jí slib odpustí, neboť jí zabránil její otec. 
Num 30:7 Vdá-li se poté, co složila slib nebo nějaký nerozvážný závazek, 
Num 30:8 pak, pokud její muž v den, kdy o tom uslyší, nic nenamítne, budou její sliby i závazky platit. 
Num 30:9 Pokud by jí však manžel v den, kdy o tom uslyší, zabránil, pak tím zrušil jakýkoli její slib nebo nerozvážný závazek. Hospodin jí slib odpustí. 
Num 30:10 (Každý slib, jímž se zavázala vdova či zapuzená žena ovšem platí.) 
Num 30:11 Složí-li žena slib nebo se zaváže přísahou v domě svého muže, 
Num 30:12 pak, pokud její muž nic nenamítne, až o tom uslyší, a nebude jí bránit, budou všechny její sliby i závazky platit. 
Num 30:13 Pokud by je však manžel v den, kdy o tom uslyší, zrušil, pak nic ze slibů a závazků, jež vyšly z jejích rtů, neplatí. Její muž je zrušil, Hospodin jí je odpustí. 
Num 30:14 Jakýkoli slib nebo přísežný závazek, jímž by se omezovala, potvrdí anebo zruší její muž. 
Num 30:15 Pokud by však k tomu až do příštího dne nic nenamítal, pak tím potvrdil všechny její sliby i závazky, jimiž je vázána. Potvrdil je, neboť v den, kdy o nich uslyšel, mlčel. 
Num 30:16 Pokud by je zrušil později, ponese vinu. 
Num 30:17 Toto jsou pravidla, která Hospodin přikázal Mojžíšovi ohledně muže a jeho ženy a ohledně otce a jeho mladé dcery, která ještě žije v jeho domě. 

Num 31:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 31:2 "Než budeš připojen ke svému lidu, vykonej pomstu synů Izraele nad Midiánci." 
Num 31:3 Mojžíš tedy řekl lidu: "Vyzbrojte mezi sebou muže způsobilé k boji. Ať vytáhnou proti Midiánu a vykonají nad ním Hospodinovu pomstu. 
Num 31:4 Z každého izraelského pokolení vyšlete k boji po tisíci mužů." 
Num 31:5 A tak bylo z izraelských tisíců povoláno po tisíci z každého pokolení, 12 000 mužů vyzbrojených k boji. 
Num 31:6 Mojžíš je vyslal do boje, po tisíci z každého pokolení a s nimi Pinchase, syna kněze Eleazara, se svatým náčiním a s trubkami k troubení v ruce. 
Num 31:7 Vytáhli tedy do boje proti Midiánu, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi, a pobili je do posledního muže. 
Num 31:8 Zabili také midiánské krále: Eviho, Rekema, Cura, Chura a Rebu - pět midiánských králů. Také Balaáma, syna Beorova, zabili mečem. 
Num 31:9 Midiánské ženy i jejich děti však synové Izraele zajali. Ukořistili také všechen jejich dobytek, stáda a veškeré bohatství. 
Num 31:10 Všechna jejich města, v nichž sídlili, i všechny jejich osady vypálili. 
Num 31:11 Zmocnili se veškeré kořisti včetně lidí a dobytka. 
Num 31:12 Všechnu kořist, jíž se zmocnili, i všechny zajatce pak přivedli k Mojžíšovi, ke knězi Eleazarovi a k izraelské obci do tábora na moábských pláních při Jordánu naproti Jerichu. 
Num 31:13 Mojžíš, kněz Eleazar a všichni vůdcové obce jim vyšli z tábora naproti. 
Num 31:14 Mojžíš se však na velitele vojska, na vůdce tisíců a stovek, vracející se z válečného tažení, rozhněval: 
Num 31:15 "Vy jste všechny ty ženy nechali žít? 
Num 31:16 Vždyť právě ony na Balaámovu radu svedly syny Izraele, od Hospodina k Peorovi. Kvůli tomu přišla na Hospodinovu obec ta rána! 
Num 31:17 Pobijte tedy všechny chlapce. Pobijte i každou ženu, která obcovala s mužem. 
Num 31:18 Všechny dívky, které ještě nepoznaly muže, si nechte živé. 
Num 31:19 Vy sami pak zůstaňte po sedm dní venku za táborem. Všichni, kdo jste někoho zabili, a všichni, kdo jste se dotkli něčeho zabitého, se budete třetího a sedmého dne očišťovat - jak vy, tak vaši zajatci. 
Num 31:20 Očistěte také všechny oděvy, všechny kožené předměty, vše vyrobené z kozí srsti i každý předmět ze dřeva." 
Num 31:21 Kněz Eleazar pak řekl bojovníkům, kteří byli v té bitvě: "Toto je ustanovení Zákona, jejž Hospodin přikázal Mojžíšovi: 
Num 31:22 Zlato, stříbro, měď, železo, cín a olovo, 
Num 31:23 vše, co snese oheň, přepálíte ohněm, a bude to čisté. Musí se to ale ještě očistit očistnou vodou. Vše, co oheň nesnese, propláchněte vodou. 
Num 31:24 Sedmého dne si vyperte roucha, a budete čistí. Teprve potom se vrátíte do tábora." 
Num 31:25 Hospodin Mojžíšovi řekl: 
Num 31:26 "Spolu s knězem Eleazarem a s rodovými náčelníky obce pořiď soupis zajaté kořisti, jak z lidí, tak z dobytka. 
Num 31:27 Rozděl kořist mezi účastníky bitvy, kteří šli do boje, a zbytek obce. 
Num 31:28 Od bojovníků, kteří šli do boje, vyber příspěvek pro Hospodina. Bude to jeden život z každých pěti set, a to jak z lidí, tak ze skotu, oslů i bravu. 
Num 31:29 Tento podíl z jejich poloviny odevzdej knězi Eleazarovi jako příspěvek Hospodinu. 
Num 31:30 Z poloviny patřící ostatním synům Izraele vyber po jednom ukořistěném z padesáti, a to jak z lidí, tak ze všeho dobytka (ze skotu, oslů i bravu). Ty odevzdej levítům pečujícím o Hospodinův Příbytek." 
Num 31:31 Mojžíš a kněz Eleazar tedy učinili, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal. 
Num 31:32 Zbytek kořisti uchvácené vojskem činil: 675 000 kusů bravu, 
Num 31:33 72 000 kusů skotu, 
Num 31:34 61 000 oslů 
Num 31:35 32 000 žen, které nikdy neobcovaly s mužem. 
Num 31:36 Polovina podílu těch, kteří vyšli do boje, činila: 337 500 kusů bravu; 
Num 31:37 z nich bylo Hospodinu odvedeno 675 
Num 31:38 36 000 kusů skotu; z nich bylo Hospodinu odvedeno 72 
Num 31:39 30 500 oslů; z nich bylo Hospodinu odvedeno 61 
Num 31:40 16 000 osob; z nich bylo Hospodinu odvedeno 32 
Num 31:41 Tento příspěvek Hospodinu předal Mojžíš knězi Eleazarovi, jak mu Hospodin přikázal. 
Num 31:42 Druhá polovina, patřící zbytku izraelské obce 
Num 31:43 (polovina, kterou Mojžíš oddělil od té patřící bojovníkům), činila: 337 500 ovcí a koz, 
Num 31:44 36 000 kusů skotu, 
Num 31:45 30 500 oslů 
Num 31:46 16 000 osob. 
Num 31:47 Z této poloviny patřící synům Izraele vybral Mojžíš po jednom z každých padesáti ukořistěných, a to jak z lidí, tak z dobytka. Ty odevzdal levítům pečujícím o Hospodinův Příbytek, jak mu Hospodin přikázal. 
Num 31:48 Poté k Mojžíšovi přistoupili velitelé vojenských oddílů, vůdcové tisíců a stovek, 
Num 31:49 a řekli Mojžíšovi: "Tvoji služebníci sečetli bojovníky, jimž jsme veleli, a ani jeden nám nechybí. 
Num 31:50 Proto každý z nás přinášíme Hospodinu dar ze získaných zlatých šperků - spony, náramky, prsteny, náušnice a přívěsky - k vykoupení našich životů před Hospodinem." 
Num 31:51 Mojžíš a kněz Eleazar tedy od nich přijali všechny ty mistrovské zlaté šperky. 
Num 31:52 Všechno zlato odevzdané Hospodinu vážilo 16 750 šekelů. 
Num 31:53 (Bojovníci ovšem kořistili každý pro sebe.) 
Num 31:54 Mojžíš a kněz Eleazar od vůdců tisíců a stovek to zlato přijali a odnesli je do Stanu setkávání jako připomínku synů Izraele před Hospodinem. 

Num 32:1 Synové Rubenovi a synové Gádovi měli obrovské množství dobytka. Uviděli jaezerskou a gileádskou zem, a hle, bylo to místo vhodné pro dobytek. 
Num 32:2 Rubenovi a Gádovi synové tedy přišli a řekli Mojžíšovi, knězi Eleazarovi a vůdcům obce: 
Num 32:3 "Země, kterou Hospodin dobyl pro izraelskou obec, totiž Atarot, Dibon, Jaezer, Nimra, Chešbon, Eleale, Sebam, Nebó a Beon, 
Num 32:4 je země vhodná pro dobytek - a tvoji služebníci mají spoustu dobytka." 
Num 32:5 Dále řekli: "Prokaž nám prosím laskavost, ať se tato země stane vlastnictvím tvých služebníků. Nevoď nás přes Jordán." 
Num 32:6 Mojžíš Rubenovým a Gádovým synům odpověděl: "Mají snad vaši bratři jít do boje, zatímco vy zůstanete zde? 
Num 32:7 Proč chcete syny Izraele odradit od vstupu do země, kterou jim Hospodin dal? 
Num 32:8 Totéž udělali vaši otcové, když jsem je vyslal z Kádeš-barné, aby prohlédli zem. 
Num 32:9 Došli až k údolí Eškol, prohlédli zem, ale pak syny Izraele odradili od vstupu do země, kterou jim Hospodin dal. 
Num 32:10 Hospodin toho dne vzplanul hněvem a odpřisáhl: 
Num 32:11 ‚Nikdo z těch, kdo vyšli z Egypta, nikdo starší dvaceti let nespatří zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, neboť se mi nevydali cele. 
Num 32:12 Jen Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův, se cele vydali Hospodinu.' 
Num 32:13 Hospodin tehdy vzplanul proti Izraeli hněvem a nechal je čtyřicet let bloudit po poušti, dokud to pokolení, jež se znelíbilo Hospodinu, do posledního nevymřelo. 
Num 32:14 Hle, nyní jste nastoupili na místo svých otců, vy plemeno hříšníků, abyste ještě více roznítili Hospodinův planoucí hněv proti Izraeli! 
Num 32:15 Jestliže se od něj odvrátíte, nechá tento lid na poušti ještě déle, a tak je všechny přivedete do záhuby!" 
Num 32:16 Přistoupili tedy k Mojžíšovi blíž a řekli: "Chceme tu postavit ohrady pro svůj dobytek a města pro své děti. 
Num 32:17 Sami pak půjdeme v plné zbroji v čele synů Izraele, dokud je nepřivedeme na jejich místo. Naše děti zatím zůstanou v opevněných městech, chráněny před obyvateli země. 
Num 32:18 My se však domů nevrátíme, dokud se každý syn Izraele neujme svého dědictví. 
Num 32:19 Nebudeme s nimi zabírat zem za Jordánem ani nikde dále, neboť nám připadlo dědictví na východ od Jordánu." 
Num 32:20 Mojžíš jim odpověděl: "Chcete-li to slovo splnit, připravte se před Hospodinem k boji. 
Num 32:21 Každý z vašich ozbrojenců půjde před Hospodinem za Jordán, dokud on před vámi nevyžene své nepřátele. 
Num 32:22 Až bude země před Hospodinem podmaněna, budete se moci vrátit a budete zproštěni tohoto závazku k Hospodinu a k Izraeli. Tehdy se před Hospodinem tato země stane vaším vlastnictvím. 
Num 32:23 Pokud se tak nezachováte, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že váš trest si vás najde. 
Num 32:24 Postavte si města pro děti a ohrady pro ovce a kozy; splňte však, co vyšlo z vašich úst." 
Num 32:25 Rubenovi a Gádovi synové Mojžíšovi odpověděli: "Tvoji služebníci učiní, jak jim náš pán přikazuje. 
Num 32:26 Naše děti, naše ženy, náš dobytek a všechna naše zvířata zůstanou v gileádských městech, 
Num 32:27 zatímco tvoji služebníci, každý v plné zbroji, přejdou Jordán, aby bojovali před Hospodinem, jak praví náš pán." 
Num 32:28 Mojžíš tedy o nich vydal příkaz knězi Eleazarovi, Jozuovi, synu Nunovu, a náčelníkům izraelských pokolení. 
Num 32:29 Mojžíš jim řekl: "Pokud s vámi Gádovi a Rubenovi synové přejdou Jordán, každý vyzbrojen k boji před Hospodinem, pak jim po dobytí země dáte do vlastnictví gileádskou zem. 
Num 32:30 Pokud však s vámi nepůjdou jako ozbrojenci, připadne jim vlastnictví mezi vámi v kanaánské zemi." 
Num 32:31 Gádovi a Rubenovi synové na to řekli: "Učiníme, jak Hospodin tvým služebníkům řekl: 
Num 32:32 Přejdeme vyzbrojeni před Hospodinem do země Kanaán a získáme dědičné vlastnictví v Zajordání." 
Num 32:33 Mojžíš tedy Gádovým a Rubenovým synům a polovině pokolení Manasesova, syna Josefova, přidělil království emorejského krále Sichona a bášanského krále Oga - zemi i s jejími městy včetně území pohraničních měst. 
Num 32:34 Synové Gádovi pak vystavěli Dibon, Atarot a Aroer, 
Num 32:35 Atarot-šofan, Jaezer a Jogbehu, 
Num 32:36 opevněná města Bet-nimra a Bet-haran, a ohrady pro ovce a kozy. 
Num 32:37 Synové Rubenovi vystavěli Chešbon, Eleale, a Kirjataim, 
Num 32:38 Nebó a Baal-meon (jejichž jména byla změněna) a také Sibmu. Města, jež vystavěli, přejmenovali. 
Num 32:39 Synové Machira, syna Manasesova, šli do Gileádu, dobyli jej a vyhnali Emorejce, kteří tam byli. 
Num 32:40 Mojžíš tedy Gileád přidělil Machirovi, synu Manasesovu, a ten se v ní usadil. 
Num 32:41 Manasesův syn Jair pak vytáhl, dobyl jejich vesnice a nazval je Chavot-jair, Jairovy vesnice. 
Num 32:42 Noba vytáhl, dobyl Kenat i jeho vesnice a nazval je svým jménem: Noba. 

Num 33:1 Toto jsou zastávky na cestě synů Izraele, když pod Mojžíšovým a Áronovým vedením táhli po svých oddílech z Egypta. 
Num 33:2 Mojžíš během jejich tažení zapisoval, odkud podle Hospodinova rozkazu vycházeli. Toto jsou zastávky na jejich tažení: 
Num 33:3 Patnáctého dne prvního měsíce, ráno po Hodu beránka, vytáhli synové Izraele z Ramesesu. Před očima celého Egypta směle vyrazili na cestu. 
Num 33:4 Egypťané zatím pohřbívali všechny své prvorozené, jež mezi nimi Hospodin pobil, když vykonal soud nad jejich bohy. 
Num 33:5 Synové Izraele vyšli z Ramesesu a utábořili se v Sukotu. 
Num 33:6 Vyšli ze Sukotu a utábořili se v Etamu na kraji pouště. 
Num 33:7 Vyšli z Etamu, obrátili se zpět k Pi-chirotu naproti Baal-cefonu a utábořili se před Migdolem. 
Num 33:8 Vyšli z Pi-chirotu, prošli prostředkem moře na poušť, ušli tři dny cesty etamskou pouští a utábořili se v Maře. 
Num 33:9 Vyšli z Mary a přišli do Elimu. V Elimu bylo dvanáct vodních pramenů a sedmdesát palem; tam se utábořili u vody. 
Num 33:10 Vyšli z Elimu a utábořili se u Rudého moře. 
Num 33:11 Vyšli od Rudého moře a utábořili se v poušti Sin. 
Num 33:12 Vyšli z pouště Sin a utábořili se v Dofce. 
Num 33:13 Vyšli z Dofky a utábořili se v Aluši. 
Num 33:14 Vyšli z Aluše a utábořili se v Refidimu, kde lid neměl vodu k pití. 
Num 33:15 Vyšli z Refidimu a utábořili se na poušti Sinaj. 
Num 33:16 Vyšli z pouště Sinaj a utábořili se v Kibrot-taavě. 
Num 33:17 Vyšli z Kibrot-taavy a utábořili se v Chacerotu. 
Num 33:18 Vyšli z Chacerotu a utábořili se v Ritmě. 
Num 33:19 Vyšli z Ritmy a utábořili se v Rimon-perecu. 
Num 33:20 Vyšli z Rimon-perecu a utábořili se v Libně. 
Num 33:21 Vyšli z Libny a utábořili se v Rise. 
Num 33:22 Vyšli z Risy a utábořili se v Kehelatě. 
Num 33:23 Vyšli z Kehelaty a utábořili se na hoře Šefer. 
Num 33:24 Vyšli od hory Šefer a utábořili se v Charadě. 
Num 33:25 Vyšli z Charady a utábořili se v Makhelotu. 
Num 33:26 Vyšli z Makhelotu a utábořili se v Tachatu. 
Num 33:27 Vyšli z Tachatu a utábořili se v Terachu. 
Num 33:28 Vyšli z Terachu a utábořili se v Mitce. 
Num 33:29 Vyšli z Mitky a utábořili se v Chašmoně. 
Num 33:30 Vyšli z Chašmony a utábořili se v Moserotu. 
Num 33:31 Vyšli z Moserotu a utábořili se v Bene-jaakanu. 
Num 33:32 Vyšli z Bene-jaakanu a utábořili se v Chor-gidgadu. 
Num 33:33 Vyšli z Chor-gidgadu a utábořili se v Jotbatě. 
Num 33:34 Vyšli z Jotbaty a utábořili se v Abroně. 
Num 33:35 Vyšli z Abrony a utábořili se v Ecjon-geberu. 
Num 33:36 Vyšli z Ecjon-geberu a utábořili se v Kádeši na poušti Cin. 
Num 33:37 Vyšli z Kádeše a utábořili se u hory Hór na kraji edomské země. 
Num 33:38 Prvního dne pátého měsíce čtyřicátého roku po vyjití synů Izraele z Egypta vystoupil kněz Áron podle Hospodinova rozkazu na horu Hór a tam zemřel. 
Num 33:39 Když Áron zemřel na hoře Hór, bylo mu 123 let. 
Num 33:40 Tenkrát se aradský král, Kananejec sídlící v Negevu v kanaánské zemi, dozvěděl o příchodu synů Izraele. 
Num 33:41 Vyšli od hory Hór a utábořili se v Calmoně. 
Num 33:42 Vyšli z Calmony a utábořili se v Punonu. 
Num 33:43 Vyšli z Punonu a utábořili se v Obotu. 
Num 33:44 Vyšli z Obotu a utábořili se v Ije-abarimu na moábské hranici. 
Num 33:45 Vyšli z Ijimu a utábořili se v Dibon-gadu. 
Num 33:46 Vyšli z Dibon-gadu a utábořili se v Almon-diblataimu. 
Num 33:47 Vyšli z Almon-diblatajmu a utábořili se v pohoří Abarim proti Nebó. 
Num 33:48 Vyšli z pohoří Abarim a utábořili se na moábských pláních při Jordánu naproti Jerichu. 
Num 33:49 Jejich tábor na moábských pláních u Jordánu sahal od Bet-ješimotu až po Abel-šitim. 
Num 33:50 Na moábských pláních, při Jordánu naproti Jerichu, promluvil Hospodin k Mojžíšovi: 
Num 33:51 "Řekni synům Izraele: Až přejdete Jordán a vstoupíte do kanaánské země, 
Num 33:52 vyžeňte všechny obyvatele země. Zničte všechny jejich tvarované kameny, zničte všechny jejich lité sochy a zrušte jejich obětní výšiny. 
Num 33:53 Podrobte si tu zem a osídlete ji, neboť jsem vám ji dal - obsaďte ji! 
Num 33:54 Rozdělte si tu zem do dědictví losem podle svých rodů. Většímu rodu přidělte větší dědictví a menšímu menší. Kamkoli padne čí los, to bude jeho. Rozdělte si zem podle otcovských pokolení. 
Num 33:55 Pokud obyvatele té země nevyženete, pak se vám ti, jež tam ponecháte, stanou trním v očích a ostny v bocích. Budou vás trýznit v zemi, v níž budete bydlet. 
Num 33:56 To, co jsem zamýšlel učinit jim, pak nakonec učiním vám." 

Num 34:1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 34:2 "Přikaž synům Izraele: Až vejdete do Kanaánu, toto budou hranice země, jež vám připadne za dědictví: 
Num 34:3 Vaše jižní hranice povede od pouště Cin podél Edomu. Začne od konce Solného moře na východě, 
Num 34:4 stočí se jižně od srázu Akrabim, bude pokračovat k Cinu, až dosáhne na jih od Kádeš-barné. Odtud povede k Chacar-adaru a bude pokračovat k Acmonu, 
Num 34:5 kde se stočí a podél Egyptského potoku dosáhne až k moři. 
Num 34:6 Vaši západní hranici bude tvořit Velké moře. Jeho pobřeží bude vaše západní hranice. 
Num 34:7 Vaše severní hranice povede takto: od Velkého moře ji vytyčíte k hoře Hór 
Num 34:8 a odtud dál k Lebo-chamatu, až dosáhne Cedadu. 
Num 34:9 Odtud povede k Zifronu, až dosáhne k Chacar-enanu. To bude vaše severní hranice. 
Num 34:10 Svou východní hranici vytyčíte od Chacar-enanu k Šefamu. 
Num 34:11 Odtud sestoupí k Rible východně od Ainu; odtud bude sestupovat dál podél svahů východně od Kineretského jezera. 
Num 34:12 Odtud hranice sestoupí k Jordánu a dosáhne až k Solnému moři. To budou hranice vaší země ze všech stran." 
Num 34:13 Mojžíš synům Izraele přikázal: "To je ta země - rozdělte si ji losem! Hospodin přikázal, aby byla přidělena devíti a půl pokolením. 
Num 34:14 Rubenovu a Gádovu pokolení s jejich rodinami se totiž už dostalo dědictví, stejně jako polovině pokolení Manasesova. 
Num 34:15 Tato dvě a půl pokolení již získala dědictví na východní straně Jordánu naproti Jerichu." 
Num 34:16 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 34:17 "Toto jsou jména mužů, kteří vám rozdělí zemi do dědictví: kněz Eleazar a Jozue, syn Nunův. 
Num 34:18 Z každého pokolení určete jednoho vůdce, aby jim pomáhali rozdělovat zem. 
Num 34:19 A toto jsou jména těch mužů: Káleb, syn Jefunův, z pokolení Juda, 
Num 34:20 Šemuel, syn Amihudův, z pokolení Šimeon, 
Num 34:21 Elidad, syn Kislonův, z pokolení Benjamín, 
Num 34:22 Buki, syn Jogliův, vůdce pokolení Dan, 
Num 34:23 Chaniel, syn Efodův, vůdce pokolení Josefova syna Manasese, 
Num 34:24 Kemuel, syn Šiftanův, vůdce pokolení Josefova syna Efraima, 
Num 34:25 Elicafan, syn Parnachův, vůdce pokolení Zabulon, 
Num 34:26 Paltiel, syn Azanův, vůdce pokolení Isachar, 
Num 34:27 Achihud, syn Šelomiův, vůdce pokolení Ašer, 
Num 34:28 Pedahel, syn Amihudův, vůdce pokolení Neftalím. 
Num 34:29 To jsou ti, kterým Hospodin přikázal, aby synům Izraele přidělili dědictví v zemi Kanaán. 

Num 35:1 Na moábských pláních, při Jordánu naproti Jerichu, promluvil Hospodin k Mojžíšovi: 
Num 35:2 "Přikaž synům Izraele, ať ze svého dědičného území dají levítům města k bydlení; také pastviny okolo těch měst dejte levítům. 
Num 35:3 Ta města jim budou sloužit k bydlení a přilehlé pastviny budou pro jejich dobytek a pro všechna jejich zvířata. 
Num 35:4 Předměstské pastviny, jež dáte levítům, ať obklopují městskou zeď ze všech stran do vzdálenosti tisíce loktů. 
Num 35:5 Proto vyměřte dva tisíce loktů na východní straně města a stejně tolik na jižní, západní a severní straně města, tak aby město bylo uprostřed. Toto budou jejich předměstské pastviny. 
Num 35:6 Z měst, která dáte levítům, bude šest měst útočištných. Tam se bude moci uchýlit každý, kdo někoho zabil. K nim přidáte levítům další čtyřicet dvě města - 
Num 35:7 celkem čtyřicet osm měst s přilehlými pastvinami. 
Num 35:8 Ta města jim z vlastnictví synů Izraele přidělíte takto: od většího pokolení více, od menšího méně. Každé pokolení dá levítům část měst, odpovídající jeho dědičnému území." 
Num 35:9 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 
Num 35:10 "Řekni synům Izraele: ‚Až přejdete Jordán a vstoupíte do kanaánské země, 
Num 35:11 vyberte si města, jež vám budou sloužit jako útočiště. Bude se do nich moci uchýlit ten, kdo někoho zabil z nedopatření. 
Num 35:12 Ta města vám budou sloužit za útočiště před mstitelem, aby ten, kdo někoho zabil, nezemřel dříve, než stane na soudu před obcí. 
Num 35:13 Určete si šest měst, jež vám budou sloužit jako útočiště: 
Num 35:14 tři města v Zajordání a tři města v zemi Kanaán. Ta ať slouží jako útočištná města. 
Num 35:15 Těchto šest měst ať synům Izraele, cizincům i přistěhovalcům slouží za útočiště, aby se tam uchýlil každý, kdo někoho zabil z nedopatření. 
Num 35:16 Udeří-li někdo někoho železným předmětem tak, že dotyčný zemře, je to vrah a jako vrah musí zemřít. 
Num 35:17 Vezme-li do ruky kámen, kterým lze zabít, a udeří někoho tak, že dotyčný zemře, je to vrah a jako vrah musí zemřít. 
Num 35:18 Vezme-li do ruky dřevěný předmět, kterým lze zabít, a udeří někoho tak, že dotyčný zemře, je to vrah a jako vrah musí zemřít. 
Num 35:19 Vraha zabije krevní mstitel; jakmile jej dopadne, zabije ho. 
Num 35:20 Strčí-li někdo do někoho z nenávisti nebo po něm něco úmyslně hodí tak, že dotyčný zemře, 
Num 35:21 anebo někoho z nepřátelství udeří rukou tak, že dotyčný zemře, pak musí ten, kdo jej udeřil, zemřít - je to vrah. Vraha zabije krevní mstitel; jakmile jej dopadne, zabije ho. 
Num 35:22 Strčí-li však někdo do někoho náhodou, a ne z nepřátelství, anebo po něm hodí nějaký předmět, ale neúmyslně, 
Num 35:23 anebo na něj z nepozornosti shodí jakýkoli kámen, který může zabít, a dotyčný zemře, ačkoli tento nebyl jeho nepřítelem a nezamýšlel mu nic zlého, 
Num 35:24 pak mezi tím, kdo udeřil, a krevním mstitelem rozhodne obec podle těchto soudních pravidel. 
Num 35:25 Obec vysvobodí toho, kdo zabil, z ruky krevního mstitele a umožní mu návrat do útočištného města, kam se uchýlil. Tam bude bydlet až do smrti nejvyššího kněze pomazaného svatým olejem. 
Num 35:26 Pokud se však ten, kdo někoho zabil, odváží vyjít za hranice svého útočištného města, 
Num 35:27 a krevní mstitel ho najde mimo jeho hranice a zabije ho, nebude mstitel vinen prolitou krví. 
Num 35:28 Ten, kdo někoho zabil, má totiž pobývat ve svém útočištném městě až do smrti nejvyššího kněze. Teprve po jeho smrti se smí vrátit na svůj vlastní pozemek. 
Num 35:29 Toto se vám stane právním ustanovením pro všechna budoucí pokolení, kdekoli se usadíte. 
Num 35:30 Kdokoli někoho zabije, ať je ten vrah usmrcen na základě výpovědi svědků. Jediné svědectví k usmrcení člověka nestačí. 
Num 35:31 Vrah zaslouží smrt. Za jeho život nepřijímejte výkupné; musí zemřít. 
Num 35:32 Ani za toho, kdo se uchýlil do útočištného města, nepřijímejte výkupné, chtěl-li by se vrátit domů dříve, než zemře nejvyšší kněz. 
Num 35:33 Nepotřísňujte zemi, v níž jste; právě krev totiž zemi potřísňuje. Země nemůže být očištěna od krve, jež na ní byla prolita, jinak než krví toho, kdo ji prolil. 
Num 35:34 Nesmíš poskvrnit zem, v níž bydlíte. Vždyť uprostřed ní přebývám já sám - já Hospodin bydlím uprostřed synů Izraele!" 

Num 36:1 Tehdy přistoupili rodoví náčelníci z rodu Gileáda, syna Machirova, syna Manasesova z rodů Josefových synů, aby promluvili před Mojžíšem a před izraelskými rodovými náčelníky. 
Num 36:2 Řekli: "Hospodin našemu pánu přikázal, aby synům Izraele rozlosoval zemi do dědictví. Našemu pánu bylo rovněž od Hospodina přikázáno, aby dědictví našeho bratra Celofchada přidělil jeho dcerám. 
Num 36:3 Vdají-li se však za někoho z jiných izraelských kmenů, pak jejich dědictví ubude z dědictví našich otců a bude přidáno k dědictví kmene, do něhož se vdají. Tak by z našeho dědičného losu ubylo. 
Num 36:4 Dokonce i když synům Izraele nastane milostivé léto, dědictví těchto dcer setrvá v kmeni, do něhož se vdají. Tak by jejich dědictví ubylo z dědictví našeho otcovského kmene." 
Num 36:5 Mojžíš pak na Hospodinův rozkaz synům Izraele oznámil: "Kmen Josefových synů mluví správně. 
Num 36:6 Hospodin ohledně Celofchadových dcer přikazuje toto: Nechť se vdávají, za koho se jim zlíbí, ale jen uvnitř svého otcovského rodu a kmene. 
Num 36:7 Tak nebude izraelské dědictví přecházet z kmene na kmen. Synové Izraele budou spjati každý s dědictvím svého otcovského kmene. 
Num 36:8 Každá dcera, jež má mezi izraelskými kmeny dostat dědictví, ať se vdá za někoho ve svém otcovském rodu a kmeni, aby si všichni synové Izraele udrželi dědictví svých otců. 
Num 36:9 Tak nebude dědictví přecházet z kmene na kmen. Každý z izraelských kmenů bude spjat se svým dědictvím." 
Num 36:10 Celofchadovy dcery pak učinily přesně tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 
Num 36:11 Celofchadovy dcery Machla, Tirsa, Chogla, Milka a Noa se vdaly za syny svých strýců. 
Num 36:12 Vdaly se do rodin synů Manasese, syna Josefova, a jejich dědictví zůstalo v jejich otcovském kmeni a rodu. 
Num 36:13 To jsou přikázání a zákony, jež Hospodin skrze Mojžíše vydal synům Izraele na moábských pláních, při Jordánu naproti Jerichu.